Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Kdybyste se mne ptal před rokem, tak bych nevěřil, že se vládě podaří představit balíček, který ve dvou letech počítá s redukcí rozpočtových výdajů o 240 miliard korun, říká Stroukal. Ekonomové čekali, že i těch sedmdesát miliard bude možné jen horko těžko najít. Zároveň neočekávali, že napříč všemi zúčastněnými stranami na tom bude taková shoda.
„Ty největší debaty a politické spory se vedly u položek, které z hlediska dopadů na rozpočet nejsou tak katastrofické. Šlo třeba o zavedení spotřební daně na tiché víno nebo o úplné zrušení příspěvku na stavební spoření,“ dodává s tím, že vláda podle něj překvapivě táhla za jeden provaz.
Ekonom z Metropolitní univerzity Praha vidí možné vysvětlení v tom, že vládní politiky už začal tlačit čas, a tak se všechny strany kvůli tomu nakonec dostatečně semknuly. Pokud by se vládě nepodařilo tyto kroky představit do konce letošního června, nedostali by se podle Stroukala vládní politici k tématu rozpočtu až do příštích voleb v roce 2025.
Úsporným balíčkem jsme si koupili čas, komentuje změny daní ekonom Hradil |
„Není žádné tajemství, že taková je politická realita. I tak se ale budou muset dál hledat úspory nebo příjmy. Osobně bych byl radši za úspory, ale to je už politická debata. Dostali jsme se do problému, který je řádově zhruba třikrát větší než před vypuknutím pandemie nemoci covid-19 a teď jsme odstranili asi jeho polovinu,“ myslí si Stroukal. Zároveň dodává, že je v blízké době potřeba ještě pořádně zmapovat, kde stát může ušetřit.
Legalizace konopí se do návrhu nedostala
V Rozstřelu zpravodajské redakce iDNES.cz Stroukal také nakousl, jaké rozpočtové kroky si dokázal v rámci samotného konsolidačního balíčku představit s některými kolegy on. Na výdajové straně mohlo jít o snížení počtu policistů na úroveň roku 2013, což se ale ministerstvu vnitra nelíbilo. Zmiňoval rovněž, že Česká republika má poměrně vysoký počet vězňů a možností by mohla být i legalizace konopí.
PŘEHLEDNĚ: Jak se změní daně a co vláda seškrtá |
Dlouhodobě velkou otázkou je také odtok dividend z České republiky do zahraničí, který se v absolutních číslech podle některých ekonomů pohybuje až okolo 300 miliard korun za rok. Třeba v porovnání s Maďarskem nebo Polskem je toto číslo podle vybraných propočtů až dvojnásobně vyšší. Dominik Stroukal si ale myslí, že takový krok není možné z Česká republiky jednoduše provést.
„Bylo by potřeba nějaké globální nebo alespoň celoevropské dohody. Firmy jsou totiž v dnešní době schopné se velice rychle přesouvat a optimalizovat,“ doplňuje s tím, že často zmiňované návrhy z řad některých opozičních poslanců není tedy tak jednoduché přetavit do praxe.
Vláda u alkoholu zvedá daně jenom nám, reagují na balíček lihovarníci |
Ekonom ale zároveň v rozhovoru pro iDNES.cz připustil, že některé konkrétní kroky nemusela vláda v praktické rovině úplně domyslet. „Mělo by jít ale o drobnosti, a to kupříkladu aktuální spor mezi rozdílnou sazbou daní z přidané hodnoty pro noviny a časopisy. Teď je i na novinářích, aby poodhalili, jestli se ve vládním konsolidačním balíčku něco nezvoralo, a to kvůli tomu, že se změny z politických důvodů připravily poměrně krátce,“ uzavřel Dominik Stroukal pro iDNES.cz.
