Nyní však Ministerstvo životního prostředí couvá a pravidla změkčilo – podle nové vyhlášky, kterou úřad poslal do meziresortního připomínkového řízení, bude stačit, když radnice zajistí sběrné místo, kam bioodpad mohou přinést nebo dovézt.
Nijak však už nespecifikuje, kolik takových míst má v obci fungovat, a navíc má tato povinnost platit jen od dubna do října. „Vítáme povinnost třídění bioodpadu, ale musí se zavádět postupně. Proto jsme rádi, že ministerstvo šlo cestou postupného zavádění,“ řekl šéf České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.
Bioodpad, který tvoří až polovinu komunálního odpadu, se má postupně dostat na stejnou úroveň jako sklo, papír nebo plasty. Dneska však slupky od brambor a další rostlinný odpad končí zbytečně na skládce. „Je to alespoň malý krok dopředu, aby obce věděly, že s tím je potřeba něco dělat,“ zhodnotil vyhlášku Ivo Kropáček z Hnutí Duha.
Jan Habart ze sdružení CZ Biom však upozorňuje, že chystané řešení spíše pomůže těm, kteří už mají možnost kompostovat třeba na vlastní zahradě, ale neřeší problém kuchyňských odpadů třeba na sídlištích. Podle Havelky z odpadové asociace jsou to právě větší města, která se obávají, jak budou bioodpad třídit lidé ze sídlišť.
„Je lepší s tím začínat spíše v zástavbě rodinných domků, kde je menší anonymita. Je to především otázka výchovy a osvěty lidí, k čemu hnědé popelnice jsou,“ dodal Havelka. Podle něj navíc technologie pokročily, takže již nemusí mít ani lidé obavy, že by nádoby nějak výrazně zapáchaly, pokud v nich neskončí něco, co nemá.
Malé obce třídí. A rády. Až dosud je třídění bioodpadu dobrovolné a doménou spíše menších měst a vesnic, které si zkušenosti s tříděním pochvalují. Například v obci Machová na Zlínsku funguje několik let společná kompostárna i pro sousední vesnice.
„Nechtěli jsme, aby lidé pálili listí nebo vyváželi trávu do příkopů, tak jsme postavili kompostárnu. Jsme s ní maximálně spokojeni, kompost si berou lidé ještě jako hnojivo,“ říká starosta František Václavík.
Obce mohou na třídění vydělat
Radnice už ve velkém začaly soutěžit dodavatele sběru bioodpadu i jeho likvidaci, v lepším případě na tom mohou vydělat. „Čím méně biologicky rozložitelného komunálního odpadu skončí v černých popelnicích, tím méně budou obce, a tedy i občané, muset postupně platit za jeho skládkování,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Pro stát však vznikne jiný problém – co udělat s kompostem, až ho bude výrazně více než dnes.
„Je to otázka společného postupu Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství,“ vysvětlil Havelka z odpadové asociace. Bioodpad může skončit buď na kompostu, nebo se některé jeho složky mohou spálit v bioplynových stanicích. „Může to vyřešit i problém s palivem bioplynových stanic, budou mít z čeho vyrábět,“ dodal Habart.
Podle ministra Brabce má vyhláška přispět ke splnění cílů od Evropské komise. Stát počítá s tím, že rozvoj sběru bioodpadů podpoří z Operačního programu životního prostředí. Podle mluvčí jeho ministerstva Petry Roubíčkové se bioodpad třídí zatím ve stovkách obcí v zemi.
Za porušení povinnosti nabídnout třídění bioodpadu hrozí obcím pokuta milionů korun, ale stát chce začít s kontrolami až ve druhém čtvrtletí.
