Politici se předhánějí, kdo víc sníží daně

  • 154
Koaliční politici se začali předhánět v návrzích, kam a jakým způsobem snížit daně. Rok a půl před volbami někteří sociální demokraté otočili a rozhodli se přilákat voliče ještě jinak než jen na rozdávání novomanželských půjček. Přidávají se i koaliční politici.

Ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD) mluví o mírném snížení daní pro podniky i zaměstnance.

Ministr spravedlnosti Pavel Němec (US) prosazuje pokles daní z výdělků dokonce na polovinu.

Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nejvíce opatrný a varuje hlavně před tím, aby se dodržel plán snižování schodků. Každé snížení daní totiž něco stojí. "Prostor díky lepšímu hospodářskému růstu ale je," připouští Sobotka. Loni vláda hospodařila s menším dluhem, než čekala. - více

Otázkou je, jak výrazně půjde daně snížit. Nejméně bolestné a efektní by bylo ulevit bohatším odvádějícím státu na daních z výdělku skoro třetinu. Jedno procento dolů znamená pro stát úbytek "jen" jednu miliardu.

Oproti tomu snížit sazbu pro nejchudší jen o jediné procento by znamenalo výpadek sedm až deset miliard korun. Politici, například místopředseda pro ekonomiku Martin Jahn a poradce premiéra Jan Mládek, proto mluví i o rozšíření daňových pásem, které by bylo pro rozpočet méně bolestné.

Co je ve hře pro rok 2006

• posunout daňová pásma, aby více lidí platilo nižší sazbu daně

• snížit daně z příjmu zaměstnancům

• zrušit některé dnešní odpočty na hypotéky, úvěr ze stavebního spoření, životní pojistku či penzijní připojištění

• letos vláda plánuje vybrat na dani z příjmu zaměstnanců 83 miliard, o šest miliard více než loni 

To by znamenalo, že například nejnižší daň 15 procent by neplatili lidé s hrubým výdělkem do 9100 korun, ale třeba až do 10 tisíc korun.

Někteří zaměstnanci by tak spadli do nižší sazby daně a ušetřili by. "Byl by to logický krok. Pásma se naposledy měnila před čtyřmi lety," říká nejmenovaný úředník.

Dříve se hranice měnily častěji a lidé automaticky se zvýšením platu nepřicházeli o peníze na vyšších daních. Nejde přitom o nijak malé částky.

Například zaměstnanec, kterému letos od ledna vzrostla mzda ze 17 na 19 tisíc korun, přispěje ministru financí ze svého platu za rok o 3600 korun více. A dalších deset tisíc korun zaplatí on i jeho zaměstnavatel navíc na sociálním a zdravotním pojištění.

Daňové příjmy z mezd proto patří k těm, které rostou nejrychleji. Stačí, když se daří ekonomice a zvedají se platy. Příjmy z ostatních daní lepší vývoj ekonomiky kopírují méně.

Politici si jsou toho vědomi, a proto mluví i o dalších opatřeních, která by příjmy na druhé straně vylepšila. Urban s Mládkem hovoří o zrušení některých odpočtů, například na hypotéku, úvěr ze stavebního spoření, životní pojistku či penzijní připojištění.

Mládek kromě toho zmiňuje i vyšší DPH na potraviny či daně z nemovitostí. Jak tomu bude, má se rozhodnout na konferenci ČSSD koncem ledna. Ne všichni v sociální demokracii daně snižovat chtějí. "Voličům ODS se nemusíme podbízet," říká ministr práce Zdeněk Škromach.