Tu větu je dobré si zapamatovat. A pak ji případně jejímu autorovi a jeho straně připomínat.
Rovná daň ve výši 15 procent uvalená na všechny příjmy, veškeré zboží a služby se stala "vlajkovou lodí" programu strany, která se už naplno chystá převzít po příštích volbách moc.
Pro většinu lidí by to znamenalo, že by platili nižší daně než dnes - a měli by tak větší čistou mzdu. Daň z příjmu fyzických osob má dnes několik pásem: od 15 procent pro "chudé" až po 34 procent pro "bohaté". Rovná daň uleví i firmám - ty dnes odvádějí 28 procent, ale Grossova vláda počítá v roce 2006 s jejím snížení na 24 procent.
Kalousek před příliš nízkou daní varuje
Kromě slibu Tlustého však ODS nic dalšího o dopadu na peněženky neříká. Kolik totiž bude činit "rovná daň" například z dvacetitisícového platu, závisí na výši takzvaných odečitatelných položek.
Tedy na tom, kolik si třeba pracující otec bude moci odečíst z daní na manželku na mateřské dovolené a děti. "Tohle schválně neuvádíme a necháváme si tím prostor do koaličních vyjednávání," říká Tlustý.
ODS navíc nebude téměř jistě vládnout sama a už je jasné, že koaliční vyjednávání zdaleka nebudou jen o "odečitatelných položkách". Její nejbližší možný spojenec, lidovci, se na patnáctiprocentní sazbu netváří nadšeně.
"Každý, kdo má kalkulačku a průměrnou ekonomickou erudici, si musí spočítat, že by to znamenalo rozval veřejných financí," říká šéf lidovců a předseda rozpočtového výboru Miroslav Kalousek.
"Nezpochybňuji ekonomickou erudici odborníků z ODS - a proto jsem přesvědčen, že to musí vidět i oni." Jinými slovy: Kalousek je přesvědčen, že po zavedení novinky by stát nevybral z daní dostatek peněz na své potřeby.
|
Výhody a nevýhody rovné daně Výhody Nevýhody ODS plánuje, že potraviny dostanou výjimku: uvalení rovné patnáctiprocentní daně by v tomto případě nebylo v jeden okamžik, ale postupně rozložené do tří etap |
Slovensku se to vyplatilo
To ostatně už opatrně přiznávají sami lídři ODS. "Nejsem teď schopen tvrdit, že přes 15 procent nejede vlak," říká šéf strany Mirek Topolánek. Podobně to vidí i ekonomičtí analytici, kteří jinak myšlenku rovné daně vítají.
Obávají se ovšem, že by výrazně nižší sazby mohly znamenat dramatický propad příjmů rozpočtu: "Sazbu je třeba zvolit realisticky, a nikoli náhodným výběrem líbivě nízké cifry. Při optimistických úvahách by se mohla pohybovat kolem 20 procent," říká hlavní ekonom David Marek z Patrie a další oslovení analytici se s ním v podstatě shodují.
Rovnou daň, ale ve výši 19 procent, zavedli před rokem na Slovensku. První čísla zatím ukazují, že stát na tom rozhodně neprodělal - naopak výběr daní se zatím zdá být lepší než při starých pravidlech.
"Rovnou daň už dnes nikdo z politiků nezpochybňuje. Stala se prostě realitou a jediný problém vidím v tom, zda se jí ještě politici někdy odváží snížit," říká slovenský ekonomický novinář Robert Žitnanský.
O tom skutečně slovenská vláda uvažuje: ministr financí Ivan Mikloš minulý týden ve Vídni prohlásil, že uvažuje o snížení o čtyři procentní body ze současných 19 na 15 procent. Slovensko není jediné, které novinku zavedlo. "Rovná daň funguje v Estonsku a funguje tam dobře, mohli by přijmout euro přes noc," říká ekonom společnosti PPF Pavel Kohout.
