"Jsme na tom úplně stejně, jako kolegové v Ostravě. Máme v kolektivních smlouvách maximum, které vyhláška umožňuje, tedy čtrnáctinásobek platu jako odchodné. Od pondělka jsou ale kvůli ministerstvu práce a sociálních věcí kolektivní smlouvy neplatné," vysvětluje šéf odborů Mostecké uhelné Vlastimil Waic.
Zatím neví, kdy bude o situaci s vedením firmy jednat. Jedinou možností je podle něj dohoda s majitelem firmy. Odbory ale zrušením vyhlášky přišly o argumenty.
Mostečtí odboráři požadují, aby vláda obnovila původní stav do čtvrtka. To je podle vedoucího Severočeského sdružení hornických odborů Miroslava Tlapáka ale prakticky nemožné.
"Podle předběžného právního rozboru to může udělat jen sněmovna. Ta to ale nemůže stihnout," tvrdí Tlapák. Souběžně se snahami o přesvědčení poslanců proto horníci podle něj podají žalobu.
"Soud by měl rozhodnout o tom, jestli mělo ministerstvo mandát na zrušení vyhlášky, která doplňuje zákoník práce. Podle nás to udělalo protiprávně," dodává Tlapák.
Horníci tvrdí, že za rozhodnutím stojí tlak zaměstnavatelů. "V dopise z ministerstva, který mám, se píše, že rozhodnutí přišlo na popud OKD," dodává Waic. Vládě vyčítá, že požitky shodila jen na vztah zaměstnavatelů a zaměstnanců, což podle něj není korektní.
"Pokud přijdou odbory s konkrétními požadavky, jsme ochotni jednat. Zatím celou situaci chápeme jako problém vztahu odborů a vlády," vzkázala horníkům Mostecká uhelná slovy mluvčí Liběny Novotné.
Mezi požitky, na něž měli horníci až do konce listopadu nárok patří odchodné ve výši čtrnácti platů a dorovnání do výše průměrného platu rok po odchodu do důchodu. K tomu mají horníci ještě nárok na finanční kompenzaci při přechodu z hlubiny na povrchové pracoviště.
