Zákazník v supermarketu bezmyšlenkovitě skládající potraviny do košíku bez ohledu na to, co skutečně využije, je stále vzácnějším jevem. Z nejnovějšího průzkumu totiž vyplývá, že Češi jsou zodpovědnější než při posledním z roku 2019. Celých 82 procent respondentů nyní uvedlo, že neplýtvají potravinami. Všechno nakoupené zboží potom dokáže zpracovat celá pětina, ta ze spíže či lednice nevyhazuje vůbec nic. Naposledy to bylo pouhých 14 procent.
Češi oprašují obědové krabičky. Roste obliba rozvozu jídel |
Nejčastěji se lidé zbavují pečiva, ovoce nebo zeleniny. Tedy potravin, které se rychle zkazí. „Lidé také často vyhazují zbylé potraviny z výhodných XXL balení,“ dodává Martina Popenková z Ipsosu.
Naopak zbytky nejsou příliš časté u masa a uzenin. „To koreluje s vysokými cenami, kterých jsou si lidé dobře vědomi,“ říká Popenková. Čísla také ukazují, že si na spotřebu dávají pozor spíše starší ročníky než dvacátníci a třicátnici.
Ušetřit a být eko
V době, kdy polovina příjmu průměrné rodiny padne na energie a potraviny, jsou lidé ostražitější. Přemýšlejí, kolik jídla potřebují a jak dlouho vydrží. Není pak divu, že motivaci neplýtvat mají dvě třetiny dotázaných hlavně kvůli penězům. Polovina dotázaných potom uvedla, že myslí i na životní prostředí.
Jak probíhal průzkumNa chování Čechů doma v kuchyni se zaměřila firma Unilever. Průzkum provedla agentura Ipsos, která sbírala data začátkem letošního roku. Prověřila 502 respondentů.. |
„Druhým aspektem je, že se lidé cítí vinni za to, že by výrobek mohl využít ještě někdo jiný, že je mnoho rodin, kde jsou potraviny stále nedostatkové,“ popisuje Popenková.
Od dob předpandemických se také snížila náročnost na vzhled potraviny. Dříve šla otlučená a nevábná zelenina rovnou do koše, dnes to tolik nevadí. „Také více domácností si nechává ve špajzu výrobky i s prošlým datem minimální trvanlivosti,“ tvrdí Popenková.
Ipsos také poukazuje na fenomén, který nazývá ledničková slepota. „Člověk otevře lednici a téměř vždy má pocit, že tam prostě nic není,“ přibližuje výzkumnice. Ztotožňuje se s ní 70 procent dotázaných. Společnost Unilever proto v rámci boje s plýtváním na svých stránkách zveřejňuje recepty, které se dají připravit ze zbytkových potravin, jež by jinak další využití nenašly.
„Lidem po covidu chybí kreativita a inspirace ve vaření,“ tvrdí Popenková. „Často opakují zavedená jídla stále dokola.“ Kuchaře a kuchařky teď podle ní více žene racionalita než radost, jsou si vědomi, že vaření je levnější. Vlastní teplé jídlo sní minimálně třikrát do týdne čtyři pětiny dotázaných.
Češi se nyní také snaží ušetřit na obědech, polovina konzumuje jídlo z předcházejícího dne a oblíbeným pokrmem je nově sendvič.
Rozdíl mezi městy není velký, jedinou Prahu táhne trend, kdy lidé neradi chodí do kamenných supermarketů a potraviny si raději objednají z pohodlí domova. „Obyvatelé hlavního města také při výběru kladou větší důraz na nutriční složení a obecně zdravotní stránku produktu,“ uzavírá Popenková z agentury Ipsos.
