ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Jakub Stadler, MAFRA

Ekonomika se ochlazuje. Zářijová nezaměstnanost po letech poprvé stoupla

  • 2
První zářijový nárůst nezaměstnanosti od roku 2013 značí začátek ochlazování tuzemské ekonomiky. Podle analytiků ale scénář dramatického propouštění není pravděpodobný. Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 procenta ze srpnových 3,4 procenta.

„Jde o první zvýšení nezaměstnanosti mezi srpnem a zářím od roku 2013. I v covidovém roce 2020 míra nezaměstnanosti v září oproti srpnu jen stagnovala, zatímco v ostatních letech vždy mírně klesala,“ řekl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.

Na základě srpnového i zářijového vývoje se tak zdá, že i po zohlednění příchodu Ukrajinců začíná trh práce nepatrně ochlazovat, ačkoli zatím jde o náznaky dílčí a teprve další měsíce potvrdí, zda dochází skutečně k obratu. Ekonomické zpomalování však bude dopadat na trh práce, a určité jeho ochlazení by tak bylo pochopitelné, podotkl.

„Zářijová data nebyla velkým překvapením, když se mírný nárůst české míry nezaměstnanosti vesměs očekával. Jde ale zároveň o poměrně zřetelný signál počínajícího ochlazování české ekonomiky, jelikož historicky je právě září standardně naopak měsícem, kdy má nezaměstnanost tendenci vlivem kalendářních efektů spíše klesat,“ uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Černý výhled do budoucna. Recese v eurozóně je podle analytiků nevyhnutelná

Na první pohled jde o drobnou změnu, avšak v tomto měsíci obvykle nezaměstnanost stagnuje nebo dokonce klesá, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Byť jsou podniky pod tlakem, jejich ochota propouštět vlastní zaměstnance bude zřejmě pod tíhou covidové zkušenosti přece jen menší.

Flexibilita sice může mít v první fázi, kdy jde o snižování mzdových nákladů, pro firmy pozitivní efekt, avšak následné znovuzískání pracovníků se ukazuje mnohem problematičtější. S útlumem ekonomiky bude podle Dufka trend snižování počtu pracovníků pokračovat.

Skončilo období letních brigád, podniky ale ještě nezačaly nabírat na podzimní sezonní pozice, což je v porovnání s předchozími lety nezvyklé, upozornil generální ředitel personální agentury Randstad ČR Martin Jánský. Touto dobou bývá podle něj nábor především do e-shopů a logistiky dovozu vánočních dárků v plném proudu.

Příčinou této změny může být fakt, že snížený zájem o on-line nákupy ovlivnila energetická krize. Lidé buď nemají na předvánoční nákupy finance, nebo s utrácením čekají na výši výdajů za zálohy na energie, dodal.

Za celý rok 2021 činila průměrná míra nezaměstnanosti v české ekonomice 3,8 procenta, což představovalo mírný nárůst ze 3,6 procenta v roce 2020. Letos by celoroční průměrná míra nezaměstnanosti měla klesnout, odhad analytika Generali Investments Radomíra Jáče činí 3,4 procenta.

Návrat pendlerů do práce

„Skončily dovolené a firmy přijímají nové zaměstnance. Zaměstnavatelé rozjeli výrobu, i když se začínají projevovat obavy z dopadů vysokých cen energií. Svědčí o tom i meziměsíční a meziroční pokles počtu hlášených volných pracovních míst. K oživení došlo v rámci zahraniční zaměstnanosti, kdy v příhraničních oblastech pendleři nastoupili opět do zaměstnání,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

Jako každý rok také dorazila v září do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů, vývoj na trhu práce ale nijak výrazně neovlivnila.

Podle Úřadu práce se situace bude nadále odvíjet i od průběhu válečného konfliktu na Ukrajině, aktuální epidemické situace a dopadů energetické krize na zaměstnavatele.

Ekonomové vyhlížejí recesi. Příběhy podnikatelů však ukazují, že už je tady

Od únorového začátku války na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v ČR práci 131 704 uprchlíků z Ukrajiny. Někteří už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci září tak v Česku pracovalo 88 909 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných zůstává nadále v Ústeckém kraji, kde činil 5,3 procenta. Následoval Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 4,9 procenta. „Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci,“ uvedl úřad. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Pardubickém kraji, a to 2,5 procenta.

,