"Je proto třeba zaměřit se kromě zvýšení kvality i na ochranu našich odrůd. Zatímco v Česku a Německu funguje certifikační systém bez problémů už od vlády Habsburků, hlavně v Asii ochrana odrůd prakticky neexistuje," říká prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele Jiří Vent.
"Jestliže pak budeme chtít od rozhodujících pivovarů za Žatecký poloraný červeňák 7,5 euro za kilogram a Čína nabídne podobné zboží za tři eura, nebudeme schopni konkurovat na světovém trhu," uvedl Vent.
Dobrou zprávou pro pěstitele je, že Evropská unie schválila pro žatecký chmel chráněné označení původu. Ochrana chmele pěstovaného v Čechách před padělky by se tak měla zvýšit. Toto označení v Česku dosud měly jen oplatky Štramberské uši a českobudějovické pivo. Nyní ji vedle chmele získal i Pohořelický kapr.
"V evropském kontextu je tak náš chmel první, který se tímto označením může chlubit," řekl tajemník Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.
Výrobou, zpracováním chmele a dlouholetým kvalitním výzkumem se podle Venta Česko řadí na špičkovou světovou úroveň, upozornil však i na slabiny.
"V obchodní sféře je třeba, aby se Česko konsolidovalo jako dodavatel nejkvalitnějších aromatických chmelů. Je proto třeba centralizovat jeho nákup a prodej. Slabinou jsou i řídké porosty, což má na svědomí jejich stárnutí a nedostatek peněz na obnovu. Na některých chmelnicích chybí 20 až 30 procent rostlin, s čímž se nikde jinde v Evropě nesetkáte," doplnil Vent.
Pěstitelé se potýkají i s rostoucími náklady a silným kurzem koruny vůči euru. Zatímco obchodníci loni zaplatili pěstitelům za tunu usušeného chmele průměrně 129 337 korun, měla by v příštích letech vzrůst jeho výkupní cena až na 160 tisíc korun za tunu. Zemědělci navíc mohou počítat s dotacemi od státu i Evropské unie.
"Zvýšení ceny chmele spolu s využitím dotací pro obnovu by mohlo pomoci ke stabilizaci jeho pěstování u nás," říká Rosa.
Loni se v Česku sklidilo téměř o 2 400 tun chmele méně než v roce 2005. Propad úrody měla podle zemědělců na svědomí především nepřízeň počasí.
