To je doba, kdy by podle vyjádření ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR Zdeňka Semeráda mělo vyplácení nejpozději zastavit, protože na ně ministerstvo nevyčlenilo dost prostředků. Peníze měly motivovat lovce k větším odlovům aby se do ČR znovu nedostal africký mor prasat, který se v ČR jako první zemi podařilo před několika lety vymýtit.
„Předpokládáme, že nejpozději od příštího roku bude z ekonomických důvodů pouze nálezné. Budou se muset zrušit mimořádná veterinární opatření pro oblast s intenzivním odlovem,“ řekl nedávno Semerád v rozhovoru s MF DNES. Za celou dobu, co se zástřelné v oblasti s intenzivním lovem vyplácí, šlo podle něj o zhruba 36 milionů korun.
„Pokud by se k nám ale choroba dostala, tak to dopadne na všechny – na obchod se zvěřinou i na chovy prasat. A nastala by obrovská omezení nejen pro myslivce, ale třeba i pro provozovatele jatek. K tomu budou povinná vyšetření, i pokud se nemoc nedostane do chovů,“ vysvětlil.
Stát přestane platit za střílení divočáků, nálezné zůstane, říká šéf veterinářů![]() |
Ministerstvo uvádí, že i pokud by ke zrušení dvoutisícového zástřelného, které se na severu republiky vyplácí za každé divoké prase, došlo, tak bude i nadále podporovat snižování počtů divočáků.
„Do vyčerpání množství prostředků z rozpočtu pro národní podpory bude také motivovat myslivce vyplácením podpory lovu prasat divokých v honitbách ČR, kdy je vyplácena odměna za 2 000 Kč za každé ulovené prase divoké nad pětiletý průměr nebo podporou na nákup chladicích zařízení na ulovenou zvěř, kde jde o polovinu nákladů, nejvýše však 40 000 Kč, či odchytová zařízení pro lov prasat divokých, kde je příspěvek 8 000 Kč na zařízení,“ vyjmenoval finanční příspěvky Bílý.
Myslivci se nového rozšíření moru obávají
Krácení peněz na zástřelné se ale příliš nepozdává myslivcům. „Africký mor prasat je doslova za hranicemi. Není otázkou, jestli se k nám dostane, ale kdy. A tak není na místě polevovat ve snaze populaci divokých prasat naředit a tím snížit pravděpodobnost jeho přenosu,“ řekl iDNES.cz za Českomoravskou mysliveckou jednotu Vlastimil Waic. Pokud by se ale mor skutečně do republiky znovu dostal, vyvinou podle něj myslivci stejné nasazení k jeho vymýcení jako před pěti lety.
Afrického moru, kvůli němuž se vybíjejí infikované chovy prasat, se obává také Agrární komora ČR. Podle jejího prezidenta Jana Doležala musí přínosy rizika šíření vyhodnotit veterináři. „Zástřelné a nálezné jednoznačně přispěly k vymýcení afrického moru prasat na českém území, v tom má Česká republika světové prvenství. Tato opatření měla své opodstatnění i v době, kdy se v blízkosti hranic s Českou republikou vyskytovala ve vyšší míře uhynulá nakažená zvířata, šlo především o německo-polskou hranici,“ vysvětlil Doležal.
Nejde to. Desítky farem zavírají chovy prasat![]() |
Pokud by se choroba v ČR rozšířila, mělo by to podle něj vážné důsledky na chovatele prasat. „Jejich situace již nyní není zrovna růžová kvůli vysokým nákladům a nízkým výkupním cenám,“ uzavřel prezident komory.
Česká republika je od března 2019 oficiálně považována za stát bez nákazy africkým morem prasat, v Evropě se s ní však potýká řada zemí.
Africký mor se v České republice poprvé objevil v červnu 2017 u Zlína a mimo Zlínsko se nerozšířil. Poslední pozitivní případ této choroby veterináři zaznamenali u uloveného divokého prasete v roce 2018.