„Všude kolem sebe vidíme české vlajky a obchodní řetězce často používají národní aspekt. Jenže k překvapení většiny z nás zůstal poměr mezi lokálními a mezinárodními značkami takřka bez změny, dokonce se mírně zvýšil podíl mezinárodních značek o jeden procentní bod,“ uvedl na tiskové konferenci Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Břetislav Chovítek, komerční manažer společnosti Nielsen. Ta sbírá data o nákupech přímo z účtenek.
V roce 2012 tvořily lokální značky největších potravinových kategorií 61 procent tržeb, minulý rok to bylo 60 procent. Mezi největší potravinové kategorie patří ty nejprodávanější jako mléčné výrobky, nápoje, pivo, rumy, sladkosti. Nepočítá se do nich čerstvé jídlo.
„Hypotéza, že český zákazník více preferuje lokální produkty, jak naznačují průzkumy, se nepotvrdila,“ uvedl Chovítek.
Lokální značky posílily u mléčných výrobků
Velké rozdíly se však objevují mezi jednotlivými kategoriemi. Například u mléčných výrobků lokální značky výrazně posílily. Nejvíce je příklon k českým výrobkům vidět u jogurtů, kde se jejich podíl zvýšil za šest let z 45 na 68 procent. Některé zahraniční značky jako Yoplait také český trh opustily. Kromě jogurtů rostl ještě podíl českých značek u másla, margarínů, müsli tyčinek a těstovin.
Podíl prodejů lokálních/globálních značek
Na opačné straně jsou skupiny výrobků jako rum, káva či čokoláda, kde podíl českých značek klesá. „To do velké míry ovlivňuje fakt, že roste obliba a poptávka po prémiových výrobcích jako skutečně karibský rum či belgická čokoláda,“ míní Chovítek.
Vysvětluje přitom, že rozlišení na lokální a světové značky dělali podle vnímání zákazníků. Takže například značky Hamé jako Májka či Otma by patřily mezi lokální, i když Hamé patří norské Orkle, a jogurty Danone, i když zčásti z Benešova, mezi globální.
Laciné potraviny. Lidé kvůli ceně přimhouří oči nad datem spotřeby |
Podle prezidentky SOCR Marty Novákové se na poklesu prodejů lokálních značek mohla podílet i běžící debata o dvojí kvalitě. „Firmy začaly dovážet zaručeně německé, francouzské, švýcarské výrobky, protože ty jsou přece kvalitnější,“ uvedla ironicky.
Druhým důvodem podle ní může být, že průzkumy jsou vždy odlišné od faktů. „Lidé říkají, že chtějí české výrobky a pak nakupují v promocích a je jim jedno co,“ připomíná s tím, že podobně je to třeba i s citlivostí na cenu.
