Ministerstvo zemědělství se hájí tím, že peníze zkoušelo najít, ale v rozpočtu miliarda na tyto aktivity navíc nebyla. Bude se je ale snažit domluvit dál.
Co měl být program adaptace lesůPříspěvek měl navazovat na bývalé kompenzace pro vlastníky za snížené tržní ceny dříví, které stát už od roku 2022 nevyplácí. V těchto kompenzacích se za tři roky vyplatilo 12,8 miliardy korun. Vlastníci měli pro získání peněz hospodařit nad rámec lesního zákona. Například mohli těžit dříví pouze za vzniku menších holin a smrk nahrazovat jinými stromy, aby byl les pestřejší. |
Sazba dotace měla činit zhruba 1500 korun na hektar, do programu se podle Svobody zapojila většina nestátních vlastníků. „Vždycky je taková zkušenost svým způsobem ponaučení. Říkali jsme státu, že chceme, aby byl program jednodušší a napřed naplněný penězi a teprve potom vyhlášený. Je to taková habaďůra, podvod na vlastníky, kterým se řeklo: Plň tyto podmínky a dostaneš peníze. Ale když jsi ty podmínky 2,5 roku dodržoval, je to nakonec tvoje smůla, že jsi nám věřil,“ sdělil MF DNES Svoboda.
Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého chtěl úřad 1,1 miliardy korun na rok 2023 i na letošní rok, jednalo se i dalších možnostech financování jako z příjmů dražeb emisních povolenek, čerpání vládní rozpočtové rezervy nebo z rozpočtu Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). „Ovšem s ohledem na stav státního rozpočtu neúspěšně. V tuto chvíli probíhá ještě prověřování možnosti financovat tento program nebo jeho část prostřednictvím Strategického plánu společné zemědělské politiky,“ doplnil.
Svoboda zdůrazňuje, že by se sice majitelé lesů museli i tak na klimatickou změnu připravovat, dělali by to ale trochu jinak, než jak program přikazoval. Někteří vlastníci, například syn známého politika Karla Schwarzenberga Jan, pak podle něj do programu nevstoupili právě kvůli jeho náročnosti.
Bývalý lidovecký ministr Zdeněk Nekula, který program slíbil, mluvil přitom o podpoře až 4 miliard korun ročně. „Zároveň naplňujeme i programové prohlášení vlády, kde jsme se zavázali, že nastavíme systém pozitivní a hospodárné motivace vlastníků pro potřebnou přeměnu lesů – změnu druhové skladby a struktury, přirozenou obnovu, adaptaci na klimatickou změnu a zvyšování biodiverzity. Současně jsme slíbili, že připravíme formu podpory nestátním vlastníkům lesů s ohledem na způsob hospodaření a následné péče podporující mimoprodukční vlastnosti lesa,“ uváděl v únoru před dvěma lety.
Stát zvažuje dávat miliony na kontrolu odlesňování. To v Česku neexistuje |
Problém nyní je, že se podobnými slovy ohledně připravované novely lesního zákona, která liberalizuje velkou část lesnických aktivit, zaklíná i současný ministr Marek Výborný (také KDU-ČSL). Ministr nedávno uvedl, že například podíl jedlí a listnatých stromů na sazeničkách už nebude povinný pro nestátní vlastníky, protože se bude snažit dávat větší důraz na jejich finanční motivaci než na jejich kontrolu. Mnoho dosud platných omezení se proto zruší a místo nich se bude přispívat na řešení, která stát podporuje.
Co když ale znova peníze dojdou, finanční motivace tak nebude možná a tím pádem se liberalizace přežene? Před tím mimo jiné varují ekologové z Hnutí Duha. „Novela zavádí platby vlastníkům lesů bez záruky, že finanční podpora bude výraznější měrou zlepšovat zdravotní stav lesů, adaptovat je na změny klimatu a posilovat veřejné funkce lesů,“ napsali nedávno do tiskové zprávy.
Podle mluvčího ministerstva Bílého se ale nedá říct, že by se nedařilo peníze na již existující program nacházet. „Ministerstvo zemědělství vyplatilo vlastníkům lesů za posledních pět let téměř dvacet miliard Kč. Tyto prostředky byly využity především ke zmírnění dopadů kůrovcové kalamity a zalesnění vzniklých holin ke změně klimatu odolnějšími dřevinami,“ uvedl na dotaz MF DNES. Platba za ekosystémové služby, kterou by se právě změny měly financovat, se podle něj nyní připravuje a měla by být vyplácena od roku 2028.
