„Češi nemohou nikdy nasytit kapacitu lázní, i kdyby prodloužili pobyty a vrátili se několikrát za rok,“ uvedl prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. Zatímco v roce 2019 přijelo do tuzemských lázeňských měst bezmála 71 tisíc Rusů, vloni to bylo jen kolem 12 tisíc. Právě ruská klientela patří v Česku k nejbonitnějším.
Vše má statistikou doložené agentura CzechTourism. Zatímco Čech na dovolené utratí v průměru 700 korun na den, u německého turisty jsou to dva tisíce a v případě ruského klienta zhruba 3 500 korun, uvedl ředitel CzechTourism Jan Herget.
Lázně se mění na wellness
Nejde přitom jen o průměrnou útratu na den, ale i dobu, kterou jednotliví návštěvníci v lázních stráví. „Zahraniční klient zůstává deset, jedenáct dní. Čech zůstává čtyři pět dní v průměru. Jen z tohoto pohledu utratí zahraniční klient dvojnásobek,“ uvedl viceprezident lázeňského svazu Martin Plachý.
Lázně Jáchymov překonaly těžké časy. Nálada se vrací do doby před covidem |
Bojovat proti trendu zkracování pobytů u samoplátců bude nejspíš marné, připouští Andrea Pfeffer Ferklová, předsedkyně Sdružení lázeňských míst a primátorka Karlových Varů. Léčebný proces sice není možné urychlit, ale bude potřeba léčebné procesy inovovat a zvyknout si, že místo jednoho pobytu na tři týdny budou spíše lidé jezdit jen na jeden týden ale zato vícekrát za rok.
Lázeňské svazy se nyní snaží přesvědčit pojišťovny, aby lázně zapojily nejen do programů následné péče například po úrazech, ale i jako součást prevence. Zahraniční samoplátce pak bude do tuzemských lázní lákat kampaň zaměřená na lázeňskou tradici. Celkem na ní CzechTourism plánuje vynaložit 35 milionů korun. Jejím cíle bude nahradit chybějící Rusy turisty z Izraele, arabských zemí a postsovětských republik například Kazachstánu, Uzbekistánu nebo Ázerbájdžánu.
Návrat zahraničních turistů ale nebude jednoduchý, brzdí jej totiž růst cen. „Máme vyšší inflaci než zdrojové země. Výhodu v podobě nižší ceny tak postupně ztrácíme,“ uvedl Plachý.
Šanci ale české lázně vidí v covidu. Podle Plachého se nyní na úrovni Evropské komise jedná o léčbě takzvaných dlouhých covidových syndromů, které postihují asi jedno procento evropské populace. Rekonvalescence těchto lidí by podle Plachého mohla probíhat právě v lázních. Protože zdaleka ne všechny země EU mají stejně rozsáhlou lázeňskou kapacitu jako Česko, mohou si tuzemská lázeňská města ukousnout větší podíl klientů právě na úkor těchto zemí.
