Ministr financí navrhne trvale snížit DPH nejen na služby v restauracích, ale i v kadeřnictvích a u opravářů kol, bot a oděvů. Úřad spočítal, že stát se takto dobrovolně připraví na příjmech o více než pět miliard korun. Rozpočty obcí přijdou o další dvě miliardy.
Na druhou stranu by měla úleva přispět k zachování pracovních míst v těchto sektorech.
"Mám v úmyslu navrhnout, aby se do snížené sazby převedly všechny služby. Nechci zase nějakou salámovou metodu, aby se každý rok něco odkrajovalo a byly kolem toho nekonečné diskuse," řekl v pátek MF DNES Kalousek. Nižší sazba DPH by se tak mohla týkat všech služeb, na kterých se dohodla EU. - čtěte Unie se dohodla na snížené DPH
Nebude se však podle svých slov bránit, pokud budou chtít politici nižší sazbu v některých případech stanovit jen na omezenou dobu.
"Třeba zrovna kadeřníci. Teď po dobu krize jim snížení sazby DPH pomůže přežít, ale jinak vůbec nevěřím na výrazný dopad na zaměstnanost," domnívá se.
Další služby, jako domácí péče, úklid domácností a opravy bytů, které se už dočasně daní devíti procenty, by se podle ministra nově ve snížené sazbě ocitly natrvalo. Návrh předloží ministr vládě zřejmě ještě v březnu a Sněmovna by o něm mohla jednat už na dubnové schůzi.
|
Svou ochotu snížit DPH pro restaurace ovšem Kalousek podmiňuje zrušením daňového zvýhodnění stravenek. Snaží se tak prosadit dlouhodobý plán vlády na odstranění výjimek z daňového zákona.
"Naprosto zásadní pro mě je, abychom současně se snížením DPH u restaurací definitivně skončili s tou nestvůrnou daňovou distorzí, díky níž máme v Čechách dvě platidla. Koruny a stravenky," řekl ministr Kalousek v rozhovoru pro MF DNES.
Odbory a ČSSD: Na stravenky nesahat
Znevýhodnění stravenek však popuzuje odboráře. "To, co nabízí ministerstvo financí, je naprosto nepřijatelné. Nelze směšovat snižování DPH a otázku stravenek," říká předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací, Alena Vondrová.
Jak fungují stravenkyZaměstnavatelé přispívají na stravenky, protože si 55 % hodnoty poukazu mohou dát do nákladů. Pro zaměstnance to zase znamená peníze nepodléhající dani z příjmu ani odvodům na zdravotní a sociální pojištění. I když si 45% hodnoty stravenky musí zaplatit ze svého, vydělá na tom. Stravenky využívá 1,3 milionu zaměstnanců a 60 tisíc firem a přijímá je 25 tisíc restaurací. |
Podle odborářů by na zrušení stravenek nejvíc doplatili zaměstnanci. Většina firem nemá vlastní stravovací zařízení, a lidem tak nezbývá než chodit na obědy do restaurací. Placení stravenkami, které zčásti hradí zaměstnavatel, jim jídlo zlevňuje. Stejný názor jako odbory má i opoziční ČSSD.
"Na zrušení by doplatili zaměstnanci, zatímco na snížení DPH vydělají firmy," uvedl sociální demokrat Zdeněk Škromach.
"Více než 40 procent podniků, které dnes využívají stravenky, by tento benefit přestalo při zrušení stávající daňové výhody poskytovat," varuje Pavel Holomek ze stravenkové společnosti Accor Services.
Důvodem je skutečnost, že dnes si mohou podniky dát více než polovinu hodnoty stravenky do daňových nákladů.
Asociace si privilegium hájí
Asociace provozovatelů stravenkových systémů APSS, kam patří Sodexho, Accor Services a Cheque Dejeuner, stravenky pochopitelně hájí.
"Jsou prospěšné pro všechny zúčastněné. V předchozích letech stát prokazatelně získával ročně zhruba dvě miliardy korun jen ze zdanění příjmu všech zainteresovaných," uvedla APSS ve svém prohlášení. Stát by podle stravenkových firem zrušením jejich výhod přišel o stovky milionů korun do rozpočtu.
Podle Pavla Hlinky, šéfa Asociace hotelů a restaurací ČR, by mohlo zrušení výhody pro stravenky uškodit některým restauracím.
"Jde hlavně o menší restauratéry, kteří jsou závislí na zaměstnancích z okolních podniků. Bez stravenek jich zřejmě tolik na oběd nepřijde," míní Hlinka. Zrušení stravenek a zároveň snížení DPH si však představit dokáže.
"Stravenkové firmy si při výměně stravenek za peníze nechávají nehorázné marže, až sedm procent. Restauratér tak de facto nic nevydělá," stěžuje si Hlinka.
