Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Kalousek: Schodek bude letos nižší, v šetření se však nesmí polevit

  • 667
Ministerstvo financí odhaduje, že letošní deficit veřejných financí bude nižší, než odhadovalo loni v listopadu. Podle čerstvého fiskálního výhledu klesne deficit z původních 3,5 procenta HDP na tři procenta, je však třeba dále prosazovat ohlášené škrty. Loni činil deficit 3,1 procenta.

Fiskální výhled tak odpovídá plánům, které vláda nastínila v dubnové aktualizaci Konvergenčního programu zaslané Evropské komisi. Dodržet tTříprocentní schodek je také třeba pro přijetí eura.

Pro roky 2013 a 2014 potvrdil resort financí schodek ve výši 2,9 procenta HDP, respektive 1,9 procenta. Pro rok 2015 by měl být na úrovni 0,9 procenta HDP, přičemž o rok později by mělo již být hospodaření vládního sektoru vyrovnané, uvedlo ministerstvo financí v tiskové zprávě.

Ekonomika letos podle ministerstva poroste o 0,2 procenta, což je výrazně lepší výsledek, než Česku nedávno predikovala Evropská komise. Podle ní ČR letos klesne o 0,3 procenta, což je druhý nejhorší výsledek ze zemí mimo eurozónu. Hůř je na tom už jen Maďarsko (více o prognóze čtěte zde).

Do roku 2013 by měl být podle ministerstva hospodářský růst tažen hlavně zahraničním obchodem, naopak spotřeba domácností by měla stagnovat a začátek jejího oživování odhaduje resort až na rok 2014.

Vývoj hospodaření ČR

Jenom za posledních deset let se dluh více než zdvojnásobil a nyní již dosahuje 41 procent HDP. Loni se sice rozpočtový schodek snížil na 3,1 procenta HDP, k dlouhodobě udržitelným veřejným financím to má ale stále velmi daleko.

Úsilí současné vlády je dosud poměrně úspěšné, v roce 2009 deficit činil 5,8 procenta HDP, v roce 2010 4,8 procenta a loni 3,1 procenta.

Při udržení reformního kurzu je realistické, aby se v letech 2014-2016 dostal schodek na tak nízkou úroveň, že by se mohl zastavit růst dluhu v poměru k HDP ještě pod hladinou 50 procent HDP.

Zdroj: David Marek, Patria Finance

Vláda se snaží deficit veřejných financí snižovat proto, aby jí nenarůstal objem peněz, které musí stát ročně vydávat na obsluhu dluhu (splátky, úroky, administrativní náklady). Právě kvůli vysokým dluhům Řecka, Itálie, Španělska či Portugalska se nyní Evropa dostává do velkých potíží a musí drasticky osekávat výdaje. Evropská unie se v souvislosti s tím dohodla na přijetí tvrdých rozpočtových pravidel v podobě takzvaného fiskálního paktu.

Ačkoliv Česko a Velká Británie s paktem nesouhlasily, šetří také. Český kabinet hodlá například prosadit zvýšení sazby DPH u obou sazeb o procento, zavést daň na takzvané tiché víno, zpomalit růst penzí, omezit paušály pro živnostníky, zrušit zelenou naftu či snížit výdaje na administrativu.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska ovšem toto úsilí nestačí a je třeba škrty dotáhnout do konce. "Je potřeba si uvědomit, že i přes úsporná opatření dosahuje strukturální deficit kolem dvou procent HDP. Nesmíme proto polevit v nastavené konsolidaci veřejných rozpočtů a v dalším prosazování úspor," prohlásil ministr.

Podle něj vláda připravuje prorůstové kroky, které však nesmí vést k ohrožení rozpočtových cílů.

Odhady vývoje české ekonomiky ministerstva financí z května 2012.
,