Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Každá země teď bude potraviny držet pro své lidi, říká zemědělec Jiří Milek

  12:00
Zemědělství je podnikání a jako ostatní odvětví si na sebe musí vydělat, míní podnikatel a exministr Jiří Milek. Kombinace války na Ukrajině a obří inflace však staví sedláky a stát před otázku, do jaké míry funguje volný trh a jak moc se na něj můžeme v krizi spolehnout. „Máme v hmotných rezervách zásoby potravin pouze na 2 dny. To je hazard,“ říká exministr zemědělství.

Jiří Milek, předseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků | foto: Úsovsko

Slýcháváme, že jsme relativně potravinově soběstační a co nemáme, můžeme snadno koupit a dovézt.
Soběstační jsme možná v obilí a v mléku a to je asi tak vše. Dovážíme velkou část jablek, vepřového, drůbežího či zeleniny. V hovězím máme přebytek, protože v Česku ubyly dojné krávy, naopak přibyly masné. Já bych se spíš bavil o potravinové bezpečnosti. To není jen o tom, jestli je potravin relativně dost, ale aby splňovaly nějaká kvalitativní kritéria. A druhé kritérium potravinové bezpečnosti je jejich dostupnost.

Zažil jsem covid na Moravě. Máme firmu mezi Litovlí a Šumperkem. To byla oblast, která se v jeden moment úplně uzavřela. Zastavil se dokonce i návoz chleba, byl to totální chaos. Mohli jsme to pozorovat v celosvětovém měřítku v průmyslu. Postihlo to ale i zemědělství, kde nastal problém s přepravou určitých důležitých komodit. Když se přidá konflikt na Ukrajině, nezdá se mi, že ono ‚dovezeme‘ donekonečna platí.

Takže obchod funguje jen do té míry, když je něčeho klíčového přebytek?
Opět dám za příklad covid. Když šly kontejnery s rouškami a respirátory přes Německo či Maďarsko, ty země některé z nich nepustily dál, protože je samy potřebovaly. S potravinami to nebude jinak. V momentě jejich nedostatku se hranice obchodu zavřou. Já se tomu ani nedivím. Politici se vůči svým lidem nemůžou chovat jinak. Už se to vlastně děje. Maďaři omezili vývoz kukuřice, Německo po zahájení války na Ukrajině částečně omezilo vývoz masa, Španělsko začalo prudce snižovat stavy prasat, protože došlo k přerušení dovozu krmiv z Ukrajiny.

Až v krizi se ukáže, čeho kolik skutečně máme. Z Ukrajiny se k nám načerno vozila kuřata, která byla v Polsku přebalována a dále dodávána na evropský trh jako výrobek z Polska. Do jisté míry i věřím, že byla kvalitní. Přišla válka a jejich dodávky byly přerušeny, z čehož plyne, že jich na trhu je nedostatek a ceny jdou nahoru. Jablek je třeba naopak až moc.

Proč? Před válkou sem Ukrajinci zavezli jablka ve velkém?

Jiří Milek

Vystudoval na Agronomické fakultě Mendlovy univerzity v Brně.

Profesní dráhu zahájil jako ředitel divize potravinářské výroby ÚSOVSKO a. s. v Klopině.

V roce 2006 byl jmenován generálním ředitelem akciové společnosti ÚSOVSKO a od roku 2011 předsedou představenstva.

V roce 2010 zvítězil v anketě Manažer v odvětví výroby potravin.

Od prosince 2017 do června 2018 byl ministrem zemědělství.

V současné době řídí koncern ÚSOVSKO, který v roce 2022 představuje 19 zemědělských, potravinářských, obchodních a průmyslových společností.

Ne, ne. Poláci obcházeli embargo a přes Bělorusko a Srbsko vyváželi asi milion tun jablek do Ruska. To s válkou skončilo – už nešlo dělat, že to úřady a politici nevidí. V Polsku z minulé sklizně zůstalo asi milion tun jablek navíc. Němci ani Rakušané je na svůj trh nepustí.

Zbývají východní země. Pro představu – česká spotřeba konzumních jablek je 140 tisíc tun, z toho česká produkce je 70 tisíc tun, takže polovinu dovážíme. Víte, co takový přetlak způsobí našim pěstitelům?

Představit si to dokážu, ale tohle je trh, ne?
A opět – jak kdy. Není to společný otevřený trh, na německý a rakouský trh tato polská jablka nejdou. Naše společnost vyrábí mimo jiné müsli tyčinky. Chtěli jsme je prodávat v rakouském Sparu. Jenže oni si svůj trh chrání. Kdybychom otevřeli závod v Rakousku a vyráběli je tam, rádi by je brali. Jenže dovezené by je museli označit jako zboží z Východu, které by místní nekupovali.

Tohle slýchávám často. A také, že Čech nakupuje hlavně podle ceny a na původ se nedívá. Proč to tak je?
No, jsme chudší než Němci. Hrdost taky tak trochu souvisí s peněženkou. Nemůžete někomu, kdo bere 20 tisíc, vyčítat, že nakupuje v akci méně kvalitní zboží. My jsme si v rámci IZPP (Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků – pozn. red.) zadali průzkum na toto téma. Tyhle věci začínají hrát roli až u lidí s lehce nadprůměrným výdělkem. Lidé vědí, že české zboží je dobré, ale musí na ně mít peníze. A ještě jedna věc.

V Německu si řetězec rozhodně nedovolí vystavit polské zboží a říkat, že je německé. U nás je to běžná záležitost. Koupí od českých sadů paletu jablek, označí je českou vlaječkou a hned za ní dají dvě neoznačené palety s polskými jablky. Lidé si mohou mylně myslet, že česká jsou všechna.

To mi zní trochu jako klamání trhu. Ale od toho jsou kontrolní orgány.
Dodnes nebyl přijat zákon o významné tržní síle. Je to zákon, který existuje ve všech starých zemích EU a reguluje vztah mezi dodavateli a obchodními řetězci. Ten, který je dnes schválen vládou a předložen do Sněmovny, v podstatě nic neřeší.

Vezměte si, kolik miliard investují obchodní řetězce na reklamní akce a propagaci. Válcují český trh reklamou, do loňské roční reklamy investovaly 22 miliard korun, oproti Agrární komoře, jejíž rozpočet na propagaci českých výrobků je v řádech milionů korun. S tím se těžko bojuje.

Zákon o významné tržní síle ale čeká novela. Ta vás neuspokojuje?
Zákon tak, jak byl schválen vládou a je předložen Sněmovně, je pro nás nepřijatelný. Podporují ho Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky, Potravinářská komora a Asociace soukromých zemědělců ČR, kteří do řetězců téměř nedodávají. Například v Polsku jsou orgány schopny udělit řetězci pokutu ve výši až deseti procent z obratu. To je citelné. U nás, v navrženém zákonu, je to pár milionů korun. Se zákonem v této podobě nesouhlasí Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a zemědělské a potravinářské podniky sdružené v IZPP a navrhují ho upravit.

Jak?
V prvé řadě chceme, aby řetězce nevyžadovaly nákupy pod výrobní cenou. Jestliže já vyrobím kuře za 50 korun, nemůže mi za něj řetězec nabídnout 45 korun. To se stává běžně. Každoročně, i loni, se začínala roční jednání s tím, že řetězce požadují snížení základních cen na nové dodávky. Po velkých sporech jsme cenu uhájili na stejné výši, ale podívejte se na náklady dnes.

Chceme, aby se metodikou nastavily nákladové ceny a pod těmi se nesmělo prodávat. Druhý náš požadavek je zákaz prodeje za podnákupní ceny. Řetězec koupí zboží a prodává ho v akci pod nákupní cenou, tím provádí „medvědí“ službu tomu, který ho vyrábí. Jiný prodejce bude chtít zboží automaticky nakupovat za tuto nižší cenu v akci a tímto se pro dodavatele a výrobce roztáčí spirála, která může vést až k ukončení výroby.

To jsou ale základní tržní strategie a mechanismy. Pokud něco prodám s relativní ztrátou, něco naopak prodávám dráž, a tak to vykompenzuji. A vážně chcete Čechům sáhnout na slevy v akcích?
To je třetí věc, která se nám nelíbí – nadměrné slevové akce. U některého sortimentu se prodává až 60 % zboží ve slevových akcích, kde část slevy hradí dodavatel. Podívejte se, zemědělci jsou svobodní podnikatelé. Když automobilce finančně nevychází výroba modelu, ukončí tuto výrobu.

A to samé udělají i zemědělci. Proto omezujeme produkci ovoce, prasat a v budoucnu i dalších komodit. Jednoho dne se může stát, že jejich cena vystřelí o 100 procent a více. Nedávno jsme to viděli s naftou, vidíme to i u obchodu s pšenicí a podobný scénář čeká vepřové maso a jablka.

České farmáře ale čeká další podpora. Zejména těch menších, takže tak zle snad nebude.
Malí sedláci jsou skvělí a určitě mají své místo v produkci speciálních produktů, ale pro produkci potravin pro 10,5 milionu lidí potřebujete výrobní kapacity i živočišnou výrobu. Ta dnes zůstala jen ve větších podnicích. Logicky – je velmi nákladná. Ve starých zemí EU, které se dávají za příklad malého farmaření, ubyly v posledních deseti letech více než čtyři miliony farmářů, z toho 80 procent byli ti do pěti hektarů.

A Česko se snaží jít touto neperspektivní cestou. Do zemědělství se nikdo moc nehrne. Když se podíváte na farmáře, kteří přibyli, ne všichni jsou producenti potravin. Naše firma koupila v uplynulých letech čtyři rodinné farmy, protože neměly nástupce. Generační problém je vážný problém zemědělství.

Takže o zemědělství není zájem?
Záleží o jaké. Zemědělství s intenzivní živočišnou výrobou nechce dělat většina začínajících farmářů. To dokážou zvládnout velké podniky, které jsou schopné zaplatit zaměstnance na směny. Mladí jsou ochotní dělat rostlinnou výrobu nebo masný skot. Že by měli vstávat sedm dní v týdnu, ve čtyři hodiny ráno nakrmit dobytek a opakovat to ještě v šest hodin na večer? To dělat nebudou. Ověřte si to v Bavorsku. U nás si zemědělství strašně idealizujeme. Stávající vláda ty představy živí, ale až přijde problém, půjdou od toho a vinu svedou na velké producenty potravin.

I ti ale nově dostanou přes 800 milionů navíc.
Jako zemědělci děkujeme za jakoukoli podporu i za tuto mimořádnou dotaci, která byla směrována především pro chovatele prasat a pěstitele jablek. Bohužel částka nepokryje ztrátu chovatelů a pěstitelů ani z minulého roku. Uvedu příklad: naše firma hospodaří cca na 200 ha ovocných sadů. Za poslední tři roky činí ztráta na jablkách cca 50 milionů korun.

Za rok 2021 ztráta dosáhla 13 milionů korun. Takže tato dotace bude kompenzací ztráty minulého roku a pravděpodobně bude činit 4 miliony korun. Pro nás to představuje výsledek za minulý rok minus 9 milionů korun. V tomto roce odhadujeme hospodářský výsledek minus 15 milionů korun. Protože dovoz polských jablek bude pokračovat. Což vede k likvidaci ovocných sadů.

Ovlivní to výměru vašich sadů?
Letos naše firma zlikvidovala 20 ha ovocných ploch a v příštím roce to bude dalších 30 hektarů. Zemědělci potřebují stabilní prostředí, aby se jejich činnost vyplatila dlouhodobě. Je jedno, jestli se bavíme o chovu zvířat nebo pěstování ovoce a zeleniny. Obojí dlouhodobě vyžaduje plánování a investice. Jabloň nevyroste za rok, na sklizeň od objednání stromků budete čekat pět let.

Ale vraťme se ještě k pšenici, strategické surovině, která bude kvůli válce na Ukrajině chybět. V momentě, kdy začne z Česka masivní export na jiné trhy, máme problém. Chybí u nás mechanismus k regulaci. Stát nebo EU by měly být schopny pružně vykoupit a prodávat, aby mohly regulovat cenu na trhu, aby byly schopny zajistit dostatek pšenice v krizi, jako byl covid nebo válka na Ukrajině.

Stát si má podle vás dělat zásoby na horší časy?
Není tajemstvím, že Česko má v hmotných rezervách zásoby potravin pouze na 2 dny. To je hazard. Když se něco stane, nikdo nám nepomůže. Jak začalo „arabské jaro“? Kvůli nedostatku potravin a jejich cenám. Řekněme si na rovinu, proč se potraviny dotují. Vyspělé země si zajišťují potravinovou bezpečnost.

Potravinová bezpečnost je přitom v naší republice, ale i v EU bagatelizována a podceňována. Při současném tlaku na zavedení Green Dealu v EU je potřeba zdůraznit, že nebyly zpracovány ani publikovány žádné dopadové studie ani pro Česko, ani v EU. A proto vyzýváme vládu ČR a EU, aby dopadové studie byly zpracovány. Bez nich se jedná o hazard s potravinovou bezpečností.

Francouzští pekaři upekli rekordní bagetu, snědli ji bezdomovci

  • Nejčtenější

Belgie jako druhé Řecko. Zadlužení země rychle roste, řešení v nedohlednu

13. května 2024

Belgie se už dlouhé roky řadí mezi nejvíce zadlužené ekonomiky Evropské unie. Svůj dluh tato...

Do britských hospod dorazil americký zvyk, spropitné. Pivaři jsou zmatení

11. května 2024

Pro návštěvníky britských hospod bylo donedávna největší dilema zda si dají whisky, nebo pivo. A...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tušení smrti žene ruské miliardáře do vlasti. Řeší dědictví, bojí se znárodnění

10. května 2024

Premium Stárnoucí ruští miliardáři řeší zásadní problém: jak převést obří majetek na své dědice....

KOMENTÁŘ: Nad švarcsystémem už se smráká. Ale je to opravdu dobře?

8. května 2024

Premium Kontroloři dostali od letošního ledna do ruky nový nástroj k potírání nelegální práce. Je ale...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kofola, fidorky, polévka z pytlíku. České potraviny nabízí Amazon i za tisíce korun

7. května 2024

Na americkém internetovém obchodu Amazonu prodává ostravská firma výhradně české výrobky. V nabídce...

Plynu v Evropě vládne Equinor. Jednu závislost jsme vyměnili za jinou, sílí hlasy

13. května 2024

Klíčovým dodavatelem plynu pro evropské odběratele se stala norská společnost Equinor, v pozici...

Nizozemští pronajímatelé zvyšovali nájmy neoprávněně, miliardy nejspíš vrátí

13. května 2024

Pronajímatelé nemovitostí v Nizozemsku možná budou muset vrátit nájemníkům celkem až 6,4 miliardy...

Cena kakaa konečně klesá. Klíčoví pěstitelé i obchodníci očekávají deště

13. května 2024  16:04

Futures kontrakty na kakao zaznamenaly největší pokles cen za poslední týden. Při pondělním...

Doosan investuje v Česku další tři miliardy, chce vyrobit turbínu pro Dukovany

13. května 2024  14:41

Jihokorejská společnost Doosan Enerbility přesouvá do Plzně klíčová know-how v oblasti výroby...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“

Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo. Soutěž doprovázely...

Miss Czech Republic 2024 se stala studentka Adéla Štroffeková z Prahy

Vítězkou 15. ročníku Miss Czech Republic se stala studentka Adéla Štroffeková (21). Českou republiku bude reprezentovat...

Zpěvačka Tereza Kerndlová měla autonehodu. Poslala vzkaz ze záchranky

Tereza Kerndlová (37) a její manžel René Mayer (53) měli v úterý ráno autonehodu. Na mokré vozovce do nich zezadu...

Kamion před nehodou vůbec nebrzdil, moderní tahač by tragédii zabránil

Policie obvinila řidiče za smrtelnou nehodu na D1. Litevský kamioňák narazil do osobního auta a natlačil ho na tahač s...

První světová válka zničila část Francie natolik, že tu stále řádí smrt

Řídkým rozvolněným lesem pokrytá pahorkatina u francouzského Soissons, Compiégne, Lens či Cambrai přirozeně svádí k...