Úřad pro ochranu hospodářské soutěže spojení povolil loni na konci roku. A neudělal tak poprvé, už jednou fúzi odsouhlasil v roce 2019, nakonec k ní tehdy ale nedošlo.
Podle předsedy představenstva Viamilku a nového uskupení Pavla Lhotáka totiž do plánovaného spojení firem vpadla pandemie, povolení bylo na rok, proto musela družstva žádat znova. Problematické pak byly také schůze početných družstev kvůli koronavirovým restrikcím.
Nové družstvo má 322 členů, z toho přišlo 177 z Viamilku a 145 z Moravy. Z nich je 280 producentů mléka a 42 producentů hovězího a telecího masa. Celkem denně vyrobí 1,7 milionu litrů mléka.
„Významně zastupujeme své členy v dobrovolném obchodě, ročně nakupujeme v tříletém průměru přes 17 milionů litrů nafty s obratem 400 milionů korun; zvířata s ročním obratem 200 milionů korun, řepku s ročním obratem 50 milionů korun; krmné šroty s obratem 36 milionů korun a obilí s ročním obratem šest milionů korun,“ píše se v prezentaci obchodní cílů družstva.
Výkupní ceny u velkého družstva musí pokrýt náklady
Jedním z hlavních cílů nové organizace je zajistit svým členům výkupní ceny odpovídající alespoň nákladům. „Nebudeme tolerovat opožděné platby a nízké ceny syrového kravského mléka,“ dodala organizace.
Lhoták argumentuje, že mlékárna, která bude od Mléko.cz odebírat produkty, bude mít stabilní nabídku.
Družstvo také zvažuje spoření, pokud by z každého litru mléka odvedlo pět haléřů do společné kasy, roční příjem by tak činil 31 milionů korun. Potom by družstvo mohlo dosáhnout například na vlastní mlékárnu, jak o tom již v minulosti hovořil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Ten ostatně spojení chválí, byl jeho zastáncem. „Když vznikl zájem na spojení dvou z těchto organizací, přivítali jsme tuto aktivitu a snažili jsme se pomoci nalézt řešení,“ uvedl mluvčí svazu Vladimír Pícha.
„Spojení těchto dvou odbytových družstev považujeme za další krok ke zvýšení vyjednávací pozice prvovýroby ve vztahu k odběratelům a doufáme, že dojde k většímu propojování zemědělců při jednání s dodavateli a odběrateli i v jiných zemědělských komoditách,“ dodal Pícha.
Větší tlak na ceny se může přenést na spotřebitele
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala pomůže nové uskupení zajistit férovější mléčné ceny. „Průměrná cena syrového kravského mléka se v období 2013 až 2020 zvýšila zhruba o procento, přičemž inflace jen v roce 2019 činila 2,8 procenta. To podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže znamená, že prodejci syrového kravského mléka nedisponují výraznou vyjednávací silou, a proto také sloučení obou organizací povolil,“ řekl iDNES.cz prezident komory.
„Jsme přesvědčeni, že je třeba usilovat na odstranění této disproporce, pokud má být nadále zajištěna potravinová bezpečnost České republiky,“ doplnil Doležal.
Potravinářská komora ČR ústy své mluvčí Heleny Kavanové upozorňuje, že dojde určitě tlaku na cenu vykupované suroviny. „A to bez vyšší přidané hodnoty obvyklé ve starých členských zemích. Odbytová družstva například v Dánsku nebo Holandsku dodávají do mlékáren vždy tolik suroviny, kolik mlékárna ten který den spotřebuje. Zbývající mléko jsou schopna zpracovat ve vlastní sušičce nebo jinak využít pro vlastní potřebu,“ podotkla.
„U nás se mlékárnám dodává stále stejný objem a dochází tak ke ztrátám. Přidanou hodnotou tedy myslíme dodávky na přesný objem, vlastní dopravu apod,“ vysvětlila Kavanová. Komora se proto obává nárůstu ceny pro spotřebitele.
