Společnost Generali Investments ve středu představila výsledky průzkumu, který mapuje vztah Čechů k investování. Z aktuálního průzkumu dále vyplývá, že investičně nejaktivnější jsou mladí lidé do 26 let. Z nich své úspory investuje hned 61 procent. Češi také přestávají důvěřovat spoření.
„V současné ekonomické situaci musí Češi začít více přemýšlet o tom, jak ochránit svoje úspory. Zatím však máme v této oblasti značné mezery. Třetina lidí například vůbec neřeší, zda jsou jejich investice chráněné proti inflaci,“ říká obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly.
„Čtvrtina Čechů si navíc myslí, že nejvýhodnější je ukládat peníze na běžných účtech nebo v hotovosti. Kvůli tomu mohou značnou část hodnoty svých úspor velice rychle přijít. Když k tomu přičteme i ty, kteří preferují spořicí produkty, které svými úroky inflaci ani zdaleka nevyrovnávají, je to už dokonce 53 procent všech Čechů,“ dodává.
Více než polovina má o své finance strach
O své finance se strachuje 60 procent Čechů. Za jejich obavami stojí vedle rostoucí inflace i vysoká cena bydlení či zdražování energií. Více než dvě třetiny lidí, tak v posledním roce více přemýšlely o tom, jak chránit svoje úspory. Inflace se obává téměř sto procent dotázaných.
Ceny energií ovlivňují finanční chování Čechů stále více. „V roce 2020 ovlivnil covid investiční rozhodování Čechů v 61 procentech, aktuální geopolitická a makroekonomická situace změnila chování u 58 procent. Inflace, drahé energie, tu s námi ještě budou a Češi to vnímají velmi silně. Zároveň s tím se Češi také více zajímají o likviditu, tedy dostupnost investovaných prostředků,“ vysvětlil Petr Mederly.
Dění na finančních trzích pak sleduje 61 procent Čechů, ještě loni to přitom byla méně než polovina. Při správě svých financí se podle trhu ale řídí jen 47 procent lidí. Dle průzkumu je to ovšem i tak oproti minulému roku nárůst o třináct procentních bodů.
Jak se Češi chrání před inflací?
Podle analytika Generali Investments CEE Martina Pohla se Čechům boj s inflací troch ztížil tím, že ministerstvo financí s příchodem nové vlády změnilo svůj přístup k emisi retailových vládních dluhopisů a ukončilo pro domácnosti velmi výhodné inflační dluhopisy. Tím, že tento produkt již k dispozici není, je tak dle Pohla třeba inflaci přizpůsobit investiční portfolio.
„Atraktivní jsou v tuto chvíli strategické komodity jako ropa, kovy či zemědělské produkty. Fondy a akcie firem zaměřených na tato odvětví mohou přinést zajímavý zisk díky rostoucím cenám těchto surovin. Stejně tak doporučujeme i fondy zaměřené na akcie alternativních výrobců energií, jako je třeba náš Generali Fond živé planety. Těžit budou z vysokých cen energií, ale také z celkového příklonu k alternativním energiím,“ vysvětluje Pohl.
Za poslední rok pak výrazně ochladl zájem o dlouhodobě populární spořicí produkty. Podíl Čechů, kteří je považují za nejvhodnější způsob k uchovávání financí totiž za poslední rok klesl ze 36 procent na 28 procent. Naopak vzrostl počet lidí, podle kterých je nejlepší peníze investovat, a to z 39 na 44 procent. Nejčastěji Češi preferují přímé investice do nemovitostí, desetina dotázaných nejraději využívá investiční fondy.
„Současná situace na nemovitostním trhu vyžaduje od investorů opatrný přístup s důrazem na diverzifikaci, neboť prudký růst cen se brzy stane minulostí. České nemovitosti patří mezi nejdražší v Evropě a poptávku omezí růst úrokových sazeb a přísnější limity ČNB. Slušný výnos z kvalitních nemovitostí by však měl zaručit pozitivní dopad návratu turistů či příklon k nájemnímu bydlení,“ dodává Pohl.
Investují hlavně mladí. Ženy jsou zdrženlivější
Celkově investuje do některého z investičních produktů 51 procent Čechů. U mužů jde však téměř o dvě třetiny, u žen naopak jen přibližně o třetinu. Nejvíce lidé investují do akcií – napřímo či prostřednictvím fondů do nich investuje 20 procent dotázaných. Do nemovitostí investuje 15 procent Čechů, zvláště mezi mladými pak získávají čím dál tím větší oblibu kryptoměny. Celkem do nich investuje už třináct procent Čechů a třetina lidí do 26 let.
„Nastupující generace se obecně více zajímá o způsoby, jak zhodnocovat svoje finance. Dění na finančních trzích sledují téměř tři čtvrtiny mladých a skoro dvě třetiny z nich už samy investují. Jsou také odvážnější a častěji vnímají výkyvy hodnot investic nikoli jen jako nebezpečí, ale také jako investiční příležitost. Zatímco pro ostatní jsou kryptoměny často příliš volatilní, pro mladé jsou naopak lákavé i díky tomu, že do nich mohou investovat už od malých částek či pomocí mobilních aplikací,“ komentuje Mederly.
Význam kryptoměn poroste, analytici ale varují
Význam kryptoměn a s nimi spojených aktiv podle expertů Generali Investments poroste. Zároveň před nimi ale varují, a to zejména kvůli jejich extrémní volatilitě. Za posledního půl roku klesla hodnota nejznámější kryptoměny Bitcoin zhruba o třetinu, z více než 1,3 milionu korun na zhruba 900 tisíc korun za Bitcoin.
„Obávám se, že v tomto směru chybí v České republice širší osvěta. Spousta investorů nedomýšlí daňové dopady. Neví, jak se na kryptoměny dívá finanční úřad, který jednoznačně řekl, že to není platidlo,“ vysvětluje Petr Mederly.
Podle něj kryptoměny nejsou vhodné pro začínající investory, jelikož představují riskantní produkt. „Zájem o investování mezi mladými vnímáme obecně jako velké pozitivum. Začínat ale právě s kryptoměnami, které jsou vysoce nepředvídatelné, může být velký risk. Na druhou stranu se ukazuje, že po prvotních pokusech s kryptoměnami nebo investičními aplikacemi se mladí často posouvají k tradičnějším formám investování. Celkově proto očekáváme, že bude v Čechách do budoucna investorů přibývat, což je rozhodně dobrá zpráva,“ uzavírá Mederly.