Pro letošní rok bylo na program vyčleněno 700 milionů korun. Už ke 13. dubnu tohoto roku ale bylo vyhověno žádostem v celkovém objemu 713,6 milionu. Předem stanovený limit pro tento rok tak vydržel jen do prvního čtvrtletí. Podle dat Státního fondu podpory investic bylo za letošek do programu přijato celkem 304 žádostí a uzavřeno 279 smluv. Průměrná výše úvěru činila 2 244 473 korun.
„V tuto chvíli bohužel nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit, zda bude program Vlastní bydlení v příštím roce otevřen. Informace o tom, které programy budou v příštím roce otevřeny, zveřejníme koncem letošního roku. Programy SFPI se totiž řídí nařízeními vlády, které procházejí novelizací, nebo se ruší. Poslední novelizace Vlastního bydlení proběhla před osmi měsíci,“ uvedla na dotaz iDNES.cz ředitelka komunikace fondu Karolína Smetanová.
Cílem programu Vlastní bydlení je usnadnit mladým lidem dostupnost bydlení. Půjčka je poskytována osobám, které žijí v manželství či registrovaném partnerství v případě, že alespoň jeden z žadatelů je mladší 40 let a zároveň vychovává děti, z nichž alespoň jedno je mladší 15 let. V rámci programu bylo možné žádat o prostředky na pořízení nebo rekonstrukci vlastního bydlení.
Stejně jako komerční banky ani stát žadatelům neposkytoval 100% hypotéku. Maximálně bylo z programu možné získat 3,5 milionu na koupi či stavbu domu. Pokud si žadatel chtěl koupit byt v osobním vlastnictví nebo družstevní podíl, získal maximálně tři miliony.
Program by nedostupné bydlení nevyřešil
„Neobnovení programu Vlastní bydlení nebude mít zásadní vliv na dostupnost vlastního bydlení, která se s vysokými cenami nemovitostí a vysokými hypotečními sazbami stejně dostala pro mladé rodiny spíše do sféry sci-fi,“ říká analytik hypoteční společnosti Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.
Také Martin Machala ze společnosti Ownest se přiklání k tomu, že neobnovení fondu nebude mít pro dostupnost bydlení zásadní dopad. „Fond přijal žádosti ve výši 741 milionů korun. S přihlédnutím k maximálnímu limitu na pořízení nového bydlení tak fond pomohl maximálně nízkým stovkám domácností - což je v situaci, kdy na hypotéku nemají desítky tisíc lidí do 35 let, pochopitelně jen malá kapka v moři. Navíc pro domácnost v Praze nebo Brně jsou podmínky fondu pro pořízení bydlení v podstatě nevyužitelné,“ uvedl Machala s tím, že stát v dané chvíli pomáhá spíše formálně, než účinně.
Mladé domácnosti, které nedosáhnou na hypotéku, tak podle něj mají tři možnosti. Prvními dvěma je smíření se s nájemním bydlením či prodej jiné nemovitosti, například chalupy.
„Třetí cesta se v Česku teprve prosazuje - je jí takzvané odložení hypotéky až o pět let v rámci modelu tzv. nájmu ve vlastním. Investor v takovém případě koupí byt a fixuje odkupní cenu, kterou má mladá domácnost možnost (ale ne povinnost) do pěti let odkoupit hypotečním úvěrem. Přitom s menším rizikem, než kdyby si hypotéku vzali v současnosti. A nutno říct, že rychle stoupá na oblibě, týden od uvedení tohoto modelu jsme již na nižších stovkách žádostí,“ vysvětluje Machala.
Podle Davida Eima ze společnosti Gepard Finance program neměl na dostupnost bydlení žádný vliv vzhledem k jeho nízkému rozpočtu. „Je zřejmě vhodné doplnit, že fond Vlastní bydlení byl nejaktivněji prezentován v době, kdy toho bylo nejméně zapotřebí - v době, kdy se úrokové sazby hypoték pohybovaly někde kolem dvou procent, nemovitosti byly stále ještě cenově relativně dostupné,“ myslí si Eim a dodává, že „aktuálně fond háže ručník do ringu v situaci, kdy by se spoustě domácností opravdu nějaká pomoc hodila.“
