Požár v Českém Švýcarsku
Sledovat další díly na iDNES.tv„V průběhu noci se do vytváření protipožárních pásů v NP České Švýcarsko zapojily už tři harvestory společnosti Uniles. Postupují velmi rychle, udělaly velký kus práce. Pokračovat budou i během dnešního dne podle pokynů velitele zásahu,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
První ze strojů začal podle ministra s kácením stromů a odstraňováním suché hmoty v úterý. Náklady spojené s nasazením techniky budou podle Nekuly hradit Lesy ČR. „Jsme připraveni poskytnout i další nutnou techniku,“ sdělil ministr v úterý.
Účelem harvestoru je pokácení a zpracování stromů. Hydraulická ruka nejprve uchopí strom nad kořeny, pila, která je součástí ruky, ho během dvou sekund podřízne a ruka stroje ho potom měkce položí přesně tam, kam se operátor rozhodne. Poté hlava harvestoru kmen sama odvětvuje a současně dělí s přesností na centimetr na díly, které pak skládá na místo. Celé zpracování jednoho stromu trvá asi jednu minutu.
Stroj řídí operátor
Harvestor je stroj, který lesníkům pomáhá až neuvěřitelným způsobem. I když slovo „lesníkům“ v tomto případě není to pravé. V kabině stroje totiž sedí operátor. A cesta k jeho tak bleskové práci rozhodně tak rychlá není. „Když budete chtít u mě dělat na harvestoru, posadím vás nejprve na rok na dva na vyvážečku, abyste se naučil pohybovat v lese a zacházet s hydraulickou rukou,“ říká David Bříza z firmy Forest team, která se zabývá těžbou dřeva a harvestorů provozuje několik.
Vyvážečka neboli vyvážecí souprava je stroj na nakládání kmenů připravených harvestorem. Z místa těžby v lese je tyto stroje odvážejí na skládku na dobře sjízdné lesní cestě, odkud je pak dál odváží kamiony.
Vítr hraje obrovskou roli, bohužel v náš neprospěch, říkají hasiči |
„Nejtěžší je skácet strom tam, kam je třeba, a neskácet ho na sebe. A naučit se ovládat počítač, kterým se nastavují požadované délky dřeva. Šikovní lidé se s ním naučí pracovat za půl roku, za rok se ho naučí dobře ovládat výborně,“ vysvětluje Bříza.
Nejdražší součástí harvestoru je sama hlava stroje s pilou, hydraulickými čelistmi a podavači. Její cena se může vyhoupnout až na dva miliony korun. Drahá je i kabina harvestoru, neboť je tak pevná, že má odolat i padajícímu kmeni. Pancéřové sklo kabiny stroje musí zvládnout zadržet části řetězu pily, kdyby při řezání praskl. Zatímco zbytek stroje vydrží dvacet i třicet let práce v lese, hlavice se mění po deseti letech.
Nahradí četu dřevorubců
Harvestory mají své zastánce i odpůrce. Jedni tvrdí, že tento stroj šetří les, protože měkkými a širokými koly či pásy neničí půdu jako traktor, stromy kácí přesně do vytyčeného koridoru a neodírá kůru zbylých stromů, protože z místa kácení se klády netahají po zemi, ale rovnou nakládají a odváží. Druzí je naopak za šetrné nepokládají.
Harvestor však stoprocentně šetří práci. Zbavuje lesníky nutnosti nasazovat na intenzivní kácení stromů dřevorubce s pilami, neboť taková práce je extrémně fyzicky náročná a nebezpečná. Při aktuální katastrofální kůrovcové kalamitě nebo ničivém požáru tak harvestor i zachraňuje lidské životy.
Operátor harvestoru je relativně nová profese. A sami lesníci ještě před několika lety odhadovali, že dřevorubecká konjunktura způsobená kůrovcem skončí a že vzrostlé smrkové lesy kvůli miliardám žravých kůrovců zmizí. Pak by neměli co kácet. Kůrovec však devastuje české lesy nadále. Potřeba těchto strojů nově vyvstala i při likvidaci asi největšího lesního požáru, se kterým se Česko v současnosti musí potýkat.
Harvestor v době intenzivní těžby pracuje deset až dvanáct hodin denně, za tu dobu dokáže připraví 300 až 450 krychlových metrů dřeva.