Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPředpovědi o hrozící krizi Hampl bere s rezervou. „Nikdo neumí dobře předpovědět něco jako systémovou krizi, teda to, co jsme tady zažili po roce 2008,“ uvedl ekonom.
I letošní rok tak bude podle něj pro českou ekonomiku dobrý. „Optimismus je namístě, domácí poptávka je silná a důvěra spotřebitelů vysoká. Lidé prostě věří, že časy jsou a budou dobré,“ řekl.
I přes zpomalující hospodářský růst tak recese v blízké budoucnosti České republice zřejmě nehrozí.
„Určitě je možné, aby ekonomika rostla dlouho. Jsou země, které zažívaly dvě až tři dekády růstu. Neznám ale případ země, která by se úplně vyhnula negativním dopadům ekonomického cyklu,“ upozornil Hampl.
Čtyřicet miliard v minusu
V diskusi se hovořilo rovněž o státním rozpočtu pro příští rok, který počítá se schodkem 40 miliard korun, což zejména opozice považuje v době hospodářského růstu za nezodpovědné.
„Bez ohledu na politickou reprezentaci je Česko v tomto ohledu stále umírněná a konzervativní země. Co se týče státního dluhu a dlouhodobého hospodaření, je to země, které byste jako věřitel chtěl půjčovat. Proto to číslo čtyřicet miliard vzbuzuje takové emoce,“ míní Hampl.
I díky konzervativní pověsti České republiky není podle něj v tuto chvíli podstatné přemýšlet o přijetí eura. „Není to nikdy jenom ekonomická otázka. Česká národní banka sama vždy správně připomíná, že to je politické rozhodnutí,“ uvedl ekonom.
„S intervencemi jsme měli začít dřív“
Poptávka po zavádění eura podle něj v současnosti není ani na straně běžných obyvatel. Hampl poukázal také na to, že možnost vykonávat vlastní měnovou politiku se Česku za poslední roky vždy vyplatila. Jako příklad zmínil intervence ČNB, které měly za cíl udržet kurz eura na 27 Kč.
„Intervence byly jedním ze základů současné prosperity. Jestli nás bude historie za něco kritizovat, tak za to, že jsme s nimi nezačali dřív,“ tvrdí Hampl.
Ekonom v Rozstřelu také představil svou novou knihu s názvem Pro Čechy je nebe nízko: Pojďme chtít víc, ve které mj. píše, že by Češi měli být na svou zemi mnohem víc hrdí. „Když si neuvědomujete vlastní hodnotu, neocení vás ani nikdo jiný. Je to naše země a tzv. černé pasažérství ji nepomůže,“ uvedl Hampl.
Za „černé pasažéry“ označuje obyvatele, kteří nemají ochotu podílet se na kultivaci tuzemského veřejného prostoru. Přesto se podle něj situace v tomto ohledu lepší.
Mojmír Hampl pravidelně přednáší na několika vysokých školách a kromě členství v radě České národní banky (ČNB) má za sebou také práci externího poradce ministra financí. Členem bankovní rady ČNB byl od roku 2006, jejím viceguvernérem se stal v roce 2008.
