Po zapečetění vložili technici České národní banky časovou schránku do útrob sousoší Světlonoše se lvem, které se nachází právě na střeše budovy ČNB. Zapečetěné dokumenty a pamětní předměty odkazují na letošní oslavy sta let trvání koruny, které národní banka pořádala.
Schránka by se měla znovu otevřít za padesát let, i když podle současného guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka záleží na příštích generacích, „pokud budou mít dobrý důvod schránku otevírat, tak ji otevřou možná dřív, možná i později,“ říká.
Uložené dokumenty obsahují šest osobních poselství. Čtyři z nich jsou od bývalých guvernérů ČNB, Josefa Tošovského, Zdeňka Tůmy, Miroslava Singera a současného guvernéra Jiřího Rusnoka. Zbylé dva dopisy budoucím generacím napsali prezident Miloš Zeman a pražský arcibiskup Dominik Duka.
Schránka obsahuje i soubor dvacetikorunových mincí, repliku sto milionové zlaté mince nebo pamětní stokorunovou bankovku. Nechybí ani pamětní zápis o oslavách stého výročí československé koruny. Hlavní archivář České národní banky Jakub Kunert vložil s dokumenty a pamětními předměty do schránky i výtisk Mladé fronty Dnes.
Ještě před slavnostní událostí se guvernéři ČNB Rusnok, Tůma a Singer sešli při křtění knihy Jestřábi a holubice ekonoma Aleše Michla.
Česká měna za padesát let
Bývalý guvernér Zdeněk Tůma společně se se současným guvernérem Jiřím Rusnokem shodnou na tom, že není podstatné, jak se bude měna České republiky za padesát let jmenovat.
„Podstatné je aby to byla měna kterou obyvatelé respektují, důvěřují jí, mají s ní jistý pocit bezpečí a aby byla určitou oporou ekonomického života,“ upřesňuje Rusnok. Bývalý guvernér Miroslav Singer doufá, že si českou korunu ponecháme a budeme ji mít i za padesát let.
Zdeněk Tůma mluví o tom, že národní měna nemusí být zase tak silným národním symbolem jak by se mohlo zdát. „Ve většině zemí je euro populární. Určitě je ale možné dělat nezávislou měnovou politiku i v blízkosti silného souseda.“
To, jestli euro přijmeme je podle Tůmy politické rozhodnutí a centrální banka je v tomto ohledu neutrální, „umím si představit i to, že podlehneme gravitační síle eurozóny a společnou měnu ve finále přijmeme,“ dodává.
Světlonoš s lvem jsou symbolem pokroku
Časová schránka je uložena v břichu lva v sousoší na střeše ČNB. Sochu vytvořil v roce 1898 sochař Antonín Popp. Plastika představuje symbol pokroku a liberalizace obchodu. Tvoří ji postava kráčejícího génia v rozevlátém rouše, který drží ve zdvižené ruce hořící pochodeň. Po boku génia stojí lev.
Plastika vznikla pro tehdejší Živnostenskou banku, která stávala na místě dnešní ČNB. Po zboření původní stavby, bylo sousoší v roce 1938 přeneseno na novou budovu tehdejší Národní banky Československé vybudovanou Františkem Roithem.
Dílo je jednou z mála tepaných plastik v České republice. Vzniklo stejnou technologií jako Socha svobody v New Yorku. Je dutá a opláštěná. V útrobách lva už je uložená časová schránka z roku 2001.
