„Evropská komise slíbila (pro Ukrajinu) devět miliard eur, na prvním Ecofinu pod českým předsednictvím jsme schválili první miliardu, dneska je dalších pět miliard, o posledních třech miliardách se ještě jedná,“ řekl ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
Podporu musí schválit členské státy i Evropský parlament. Dříve Unie slíbila v rámci okamžité pomoci poskytnout Ukrajině dlouhodobou půjčku devět miliard eur (zhruba 221 miliard korun), dosud Kyjevu poslala 2,2 miliardy eur (asi 54 miliard korun).
Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise náklady na obnovu Ukrajiny rostou spolu s prodlužujícím se konfliktem.
O schválení půjčky jako první informoval slovenský ministr Igor Matovič, který přesun peněz přivítal. „Pokud Ukrajinu hodíme přes palubu, máme Rusy na hranicích Evropské unie,“ uvedl. Upozornil na to, že by bylo naivní si myslet, že lze vést jakoukoliv válku bezplatně. „A my ve válce jsme, jen Ukrajina ji vede jinými zbraněmi. V Evropě slouží energie jako zbraň,“ doplnil.
Vláda v pondělí zastropuje ceny energií, oznámil ministr Jurečka |
Podobného názoru je také Stanjura. „Rusko vede ekonomickou válku proti Evropě, jejímž cílem je rozdělit naši společnost nebo naše společnosti,“ prohlásil. Rusko se pak snaží snížit evropskou ochotu pomáhat Ukrajině a rozbít unijní jednotu.
Návrh na dodatečnou půjčku Ukrajině zveřejnila ve středu Evropská komise, má zmírnit potíže plynoucí z pokračující obrany proti ruské agresi.
Probírala se i energetická krize
Unijní ministři se shodli na tom, že evropské řešení vysokých cen energií bude nejlevnějším pro národní rozpočty. Jednotné evropské řešení současné krize je podle Stanjury lepší i v tom, že pomůže všem členským státům.
Ministři financí se dnes také zabývali opatřeními proti rostoucím cenám plynu a elektřiny, přestože přímo nespadají do jejich působnosti. „Dopady všech možných řešení dopadnou samozřejmě i na státní rozpočet, myslím, že je tedy velmi dobře, že té debaty a toho řešení se budou účastnit i ministři financí,“ uvedl.
Pokud by se nakonec přistoupilo k danění neočekávaných zisků například energetických firem, jak navrhly evropské státy na pátečním jednání v Bruselu, musela by tato daň být podle Stanjury pouze dočasná a výnosy z daně musí být použité pouze na zvládnutí vysokých cen energií.
Nová daň by pomohla podle Stanjury zvládnout evropským státům budoucí dvě zimy. Dombrovskis pak uvedl, že by kroky jednotlivých států neměly jít proti snaze Evropské centrální banky na zkrocení inflace.
