Nyní bude záležet na Poslanecké sněmovně, zdali senátorské závěry přijme nebo je odmítne.
Novela exekučního řádu má mimo jiné zavést šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor za určitých okolností zastavil bezvýslednou exekuci. Poslanecká sněmovna před pár týdny schválila návrh, podle kterého by se bezvýsledné exekuce začaly zastavovat až v roce 2028.
Avšak senátoři chtějí tento termín posunout blíž přítomnosti. Horní komora ve čtvrtek novelu zákona vrátila s tím, že by se nynější šestileté a delší exekuce mohly zastavovat už v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely. V tomto časovém úseku by se podle senátora Tomáše Goláně (za ODS) mohli věřitelé a exekutoři dohodnout na dalším postupu.
Za co nejrychlejší zastavování už dříve zahájených dlouhodobě marných exekucí se přimlouval Marek Hilšer z klubu Starostů. „Frustrace lidí v exekucích ohrožuje systém a demokracii jako takovou,“ míní.
Nejdřív jistina, pak úroky
Další návrh Senátu se týká pořadí, v němž dlužník splácí úroky a jistinu. Podle senátorů by se z vymožených peněz měla nejdřív splácet kromě nákladů soudu a nákladů exekuce také jistina dluhu a teprve potom úrok. Následně by se splácely úroky z prodlení a na konci i náklady věřitele. Ze sněmovní verze předlohy tato změna pořadí splácení dluhu údajně legislativním omylem vypadla.
Změny exekucí pomohou statisícům, Senát by je měl schválit, říká Hůle |
Horní komora se dále postavila proti tomu, aby věřitelé museli skládat zálohu na počátku exekuce. Měla by být podle Senátu podmínkou až pro prodloužení exekuce, byť s některými výjimkami. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že částku stanoví ministerská vyhláška a bude činit nejvýše 500 korun.
Senát upravil také omezení vymáhání dluhu prodejem movitých věcí. Mělo by se týkat jen fyzických, nikoli i právnických osob. Zpeněženy by mohly být luxusní věci, například šperky nebo sbírky obrazů. Podle sněmovní verze by dlužník mohl odvrátit prodej movitých věcí v případě, že by nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradil aspoň 1 500 korun.
Doručování písemností týkajících se exekucí by mělo být podle senátních úprav možné i elektronicky prostřednictvím centrální úřední desky.
Výsledek jednání Senátu k novele exekucí:
✅ přednostní splácení jistiny
✅ zastavování dlouhodobě nevymahatelných exekucí již od 2023 (nikoli 2028) a bez šílených výjimek
✅ opravy humanizace mobiliárek a Milostivého léta
❌ teritorialita exekutorů, přestože ji Senát podporuje
Vášnivě diskutovaná teritorialita neprošla
Mezi experty a zákonodárci se v posledních dnech hojně diskutovalo o tom, zdali senátoři navzdory rozhodnutí Poslanecké sněmovny podpoří takzvanou teritorialitu, respektive místní příslušnost exekutorů. Tento princip spočívá v tom, že si exekutora nevybírá věřitel, ale přisuzuje ho k jednotlivým případům soud podle krajské příslušnosti daného exekutora.
Zákon na zabavení bitcoinů je výzva, říká šéf světové unie exekutorů |
Za teritorialitu bojovala senátorka Adéla Šípová (za Piráty). Podle ní jde o jediný způsob, jak zajistit nezávislost exekutorů. „Systémová náprava není bez pravidel určování exekutorů možná,“ uvedla. Proti místní příslušnosti v Senátu vystoupila ministryně spravedlnosti Marie Benešová. „S teritorialitou nemohu souhlasit,“ uvedla šéfka resortu s tím, že je v tomto ohledu vázaná vládním prohlášením.
Předložila jsem v @SenatCZ návrh místní přislušnosti exekutorů, tedy principu 1 dlužník = 1 exekutor. Bohužel Senát můj návrh zamítl. Exekuce nemají být tržním prostředím. Samozřejmě se pokusím změnu prosadit znovu, jakmile to bude možné.
Senátoři se nakonec ve věci teritoriality přiklonili k závěrům Poslanecké sněmovny. Místní příslušnost tak oficiálně skončila u ledu.
Ministryně Benešová dále ve svém projevu zmínila změny, které se již podařilo prosadit jak v dolní tak horní komoře. Jde například o ukončení dětských exekucí nebo o zavedení chráněného účtu.
Otázkou zůstává, zdali budou mít poslanci pochopení pro Senátem navrhované úpravy. Jeden z hlavních tvůrců novely, předseda sněmovního podvýboru pro exekuce, insolvence a oddlužení Marek Výborný (za KDU-ČSL) je v tomto ohledu optimistický. „Verze byla předem diskutována se zástupci všech poslaneckých klubů a věřím, že nalezne podporu,“ řekl na tiskové konferenci v horní komoře.
Děkuji @SenatCZ, který právě schválil nová pravidla v exekucích hlasy všech senátorů. Jejich úpravy reagují správně na nedostatky předlohy. Věřím, že @snemovna tuto verzi potvrdí a exekuce tak dojdou zásadních pozitivních změn
s důrazem na vyváženost dlužník-věřitel. Mám radost! https://t.co/ufJWQdqqdI
Senát schválil i další dílčí úpravy. Většinou jde o legislativně technické změny, které se snaží vyřešit kolizi představ zákonodárců s psanými pravidly. Jde například o takzvané milostivé léto, které umožní jednorázové zastavení exekucí u veřejnoprávních věřitelů tím, že dlužník splatí jistinu. Úroky se mu zkrátka odpustí. Poslanci milostivé léto podpořili, jenže pak se objevil zádrhel.
„Milostivé léto se primárně týká zdravotních pojišťoven a obcí. Zjistili jsme, že u zdravotních pojišťoven má penále charakter jistiny, to znamená, že by se na to milostivé léto nevztahovalo, protože penále se zkrátka vykazuje zvlášť jako samotná jistina,“ popisuje problém Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Senátoři zádrhel odstranili. „Jenom se to zpřesnilo, aby to dávalo smysl,“ dodává Hábl.
