Už 28. října začíná takzvané milostivé léto, trvat bude do 28. ledna. Dlužníci dostanou možnost zaplatit dluh, tedy jistinu, plus poplatek soudnímu exekutorovi ve výši 750 korun plus DPH, tedy 908 korun. Tímto se celý dluh i se všemi dosavadními úroky z prodlení i poplatky na vymáhání dluhu umaže.
Ti, kteří se domnívají, že by se jich tato mimořádná pomoc mohla týkat, by neměli váhat. Tak jednoduchá možnost, jak zaplatit některé dluhy, už možná nepřijde.
Zájem je ze strany předlužených lidí velký. „Na naši helplinku volá za normálního režimu dvacet lidí za den, kterým poskytujeme standardní poradenství. Poslední týdny volá za den sto lidí,“ říká Daniel Hůle, odborník na dluhovou problematiku zorganizace Člověk v tísni.
I exekutoři už zaznamenali dotazy na milostivé léto. „Dovolili jsme si tak pouze odvážné odhady, dle kterých by se milostivé léto mohlo týkat zhruba 30 procent nebo až jedné třetiny probíhajících exekucí. Pokud jich je celkově zhruba přes čtyři miliony, bavíme se o počtu cca 1,2 milionu řízení,“ říká prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.
Proti jednomu člověku ale bývá vedeno velmi často více exekucí. Hůle odhaduje, že by se milostivé léto mohlo týkat zhruba 300 tisíc lidí. Kdo ho využije, je otázka. „Úspěch bude, když to bude o řád méně,“ domnívá se Hůle. Pomoci by nakonec milostivé léto mohlo desetině z těch, kdo mají dluhy u státu či samospráv.
Exekutoři novelu kritizují jako nesystémovou. „Exekutorská komora ČR vnímá, že se stát takto snaží pomáhat občanům, kteří se dostali do tíživé situace. Měl by tak ale činit systémovým způsobem, na své náklady a samozřejmě v době, kdy si může dovolit zhoršit stav veřejných financí,“ uvedl prezident komory Jan Mlynarčík. Komora uvádí, že vedení exekuce vyjde v průměru na 4 500 korun bez DPH.
Další diskuse se vedou ohledně toho, jak se k dluhům postaví zdravotní pojišťovny a zda lidem penále odpustí. „V tuto chvíli pojišťovna hledá cestu, jak zákon, který bohužel umožňuje nejednoznačný výklad, aplikovat do svého systému, aniž by se tím sama vystavovala riziku následných sankcí. VZP podniká všechny kroky k tomu, aby její klienti mohli využít této dluhové amnestie,“ sdělila Viktorie Plívová z tiskového oddělení VZP. Lidé u VZP dluží více na penále než na vlastním pojištění.
1. Kde má člověk začít?
Prvním krokem je to, že by člověk měl zjistit, jaké exekuce má a kteří exekutoři dluhy vymáhají. To zjistí v Centrální evidenci exekucí.
2. Jak kontaktovat exekutora?
Ideálně je třeba se obrátit doporučeným dopisem na každého „svého“ exekutora zvlášť. Dotáže se na nesplacenou jistinu dluhu a zároveň ho uvědomí, že bude chtít využít milostivé léto. Doručenku by si člověk měl uschovat. Informovat exekutora je nezbytné, aby věděl, že s platbou má naložit ve prospěch milostivého léta. Do dopisu musí dlužník napsat svoje kontaktní údaje, aby jej mohl exekutor kontaktovat. Ideálně e-mailovou adresu, telefon či datovou schránku.
3. Jak zaplatit?
Dlužník zaplatí každému ze „svých“ exekutorů nezaplacenou jistinu a 908 korun jako poplatek. Použije údaje, které mu exekutor sdělí. Ten pak musí exekuci zastavit.
4. Jakých dluhů se akce týká?
Využít milostivé léto mohou jen ti dlužníci, kteří mají soudní exekuci a oprávněným je veřejnoprávní subjekt nebo firma většinově vlastněná veřejnoprávní institucí a zdravotní pojišťovny. Nejčastěji se to bude týkat dluhů u obcí, dopravních podniků, technických služeb, ČEZ u nedoplatku za elektřinu, v případě koncesionářských poplatků, nemocnic či České správy sociálního zabezpečení.
5. Jakých dluhů se netýká?
Matoucí může být, že se milostivé léto nevztahuje na daňové a správní exekuce, kdy si úřady dluhy vymáhají samy. Typicky to bývají finanční úřady. „Netýká se výkonů rozhodnutí, které vedou soudy, netýká se správních ani daňových exekucí. Netýká se ani některých dluhů u České správy sociálního zabezpečení, protože i ta si může dluhy vymáhat sama. V těchto případech dlužníci zaplatí všechno, to znamená jistinu, úroky z prodlení a případně i náklady spojené s vymáháním,“ říká Mlynarčík. Dále se to netýká lidí v insolvenci a dluhů u soukromých subjektů.
6. Co když už část dluhu člověk zaplatil?
Někteří lidé i drobné dluhy řeší roky. Z dluhu několika tisíc jsou obrovské částky. Může se jevit jako nespravedlivé, že pokud člověk například už zaplatil 50 tisíc kvůli úrokům či poplatkům pro exekutora, i když jistina činí třeba pět tisíc, neznamená to, že dluh je zaplacený. Stále musí povinný zaplatit jistinu a poplatek 908 korun.
