A a to právě v době, kdy se taktovky v unii ujímá jedna ze stran sporu, Finsko. "Chceme dosáhnout dobrého výsledku pro celou unii," prohlásil při včerejším veřejném slyšení v Evropském parlamentu finský diplomat Matti Hannula.
Ve hře není jen naprosto striktní či zcela volná definice vodky, ale celá pravidla hry pro evropský lihovarnický průmysl. "Je to podobné, jako kdyby někdo chtěl najednou přepsat bibli," prohlásil o návrhu Evropské komise Jamie Fortescue z organizace CEPS, sdružující všechny evropské výrobce s výjimkou Litvy.
Ve hře je množství sporných ustanovení, třeba o přidávání aromatických látek, cukru či o množství alkoholu v jednotlivých typech lihovin, které se mohou dotknout velkých výrobců i drobných palíren. CEPS se dokázal na požadavcích evropských lihovarníků vůči zákonodárcům shodnout u všech bodů - s výjimkou vodky.
"Dosavadní i navrhovaná definice vodky nerespektuje historické tradice, podle nichž se vodka vyrábí destilací z obilných zrn či brambor," argumentuje skupina severských výrobců. Více ZDE
Vodka by si podle nich zasloužila stejně spravedlivé zacházení jako brandy či whisky, chráněné přísnými předpisy unie. Diskriminací se ovšem ohání i tábor protivníků z "vodkové" aliance, vysvětlující shodně s komisí, že destilací jakýchkoli zemědělských plodin vzniká čistý alkohol, v němž už stopy prvotních surovin vůbec nejsou patrné.
Dosavadní pravidla unie pocházejí z roku 1989 a pro výrobu vodky dovolují použít v podstatě jakékoliv suroviny, na rozdíl třeba od rumu, který smí pocházet jen z cukrové třtiny. Taky proto se Češi a Slováci museli po vstupu do unie rozloučit s názvem oblíbené tuzemské lihoviny, vyráběné podle rakousko-uherské tradice odlišně než ve zbytku světa.
Skandinávcům, kteří vstoupili do unie v polovině 90. let, a nováčkům z Pobaltí a Polska, na které připadá polovička unijní výroby a spotřeby vodky, se nezamlouvá, že tento název využívají i výrobci na britských ostrovech a na jihu Evropy pro destiláty, pocházející z evropských vinic a milionů hektolitrů neprodejného nekvalitního vína. České a slovenské lihovary například vyrábějí vodku i z melasy a cukrové řepy.
Sedmička "vodkových" států podnikla první pokus zvrátit poměry na únorovém zasedání ministrů zemědělství unie. Jejich návrh zpřísnit pravidla pro výrobu vodky jen z prvotřídního obilí a brambor byl však smeten ze stolu jako předčasný.
Nyní mají Finové, přebírající od Rakušanů od července taktovku půlročního předsednictví unie, další šanci. Recept na řešení Hannula dnes neprozradil, ale dal najevo, že Helsinky chtějí spor vyřešit do konce roku.
Pro to však musejí získat nejen většinu z 25 členských států, ale i sněmovnu. Na rozdíl třeba od cukerné reformy má europarlament u lihovin nejen poradní hlas, ale i pravomoc podílet se na rozhodnutí.
Evropský spor o vodku má i mezinárodní rozměry: na jedné straně jsou tu pravidla Světové obchodní organizace (WTO), bránící diskriminaci. Ale alespoň v sporu o vodku se Poláci a spol. těší podpoře největších světových producentů, Ruska a Ukrajiny, kteří usilují o vstup do WTO.
Finové ovšem mají ještě jedno želízko v ohni, a to záměr zvýšit spotřební daně na alkohol. Na něm závisí na 23 milionů evropských alkoholiků a je i v pozadí 16 procent případů zneužití dětí, alespoň podle zprávy EK z minulého měsíce.
