„Data, která Eurostat zveřejnil 26. dubna 2023, nám poskytl Český statistický úřad (ČSÚ),“ sdělil Eurostat. Údaje vycházejí z metodiky popsané v regulačním nařízení EU 2016/1952, která platí pro všechny země EU. „Její právní požadavky a pokyny pro vykazování zajišťují, že údaje jsou srovnatelné ve všech členských státech,“ upozornil Eurostat.
Unijní statistický úřad ve středu oznámil, že ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně o 231 procent, zdaleka nejvíce ze všech zemí EU. Například na Slovensku růst činil 18 procent a byl druhý nejnižší v EU.
„Potvrzujeme, že sběr dat a použitá metodika odpovídají cenám, jak jsou účtovány zákazníkům. Konečné ceny, které platí zákazníci, zahrnují kompenzační opatření přijatá vládou,“ uvedl Eurostat. V závislosti na typech zákazníků, tedy zda jde o domácnosti, anebo o velké odběratele, se může růst cen lišit. Eurostat zveřejňuje vývoj cen pro oba typy odběratelů energií, středeční zpráva se týkala domácností.
Plyn v Česku zdražil nejvíc v EU, hlásí statistici. Matou lidi, láteří Fiala |
Mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort ve středu upozornil, že ceny uváděné Eurostatem vycházejí z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu určených novým zákazníkům. Drtivá většina lidí v Česku tak v té době platila za plyn nižší ceny.
„Eurostat počítá srovnání s předchozím rokem v národních měnách. Proto bylo zvýšení cen plynu měřeno v českých korunách,“ upozornil Eurostat.
Problém dvojích cenAčkoli by podle vyjádření Eurostatu měly všechny země postupovat stejně, ve skutečnosti to tak není. Na rozdíly upozornil tento týden už Energetický regulační úřad a ukázaly ho i metodické listy Eurostatu. Všechny země nařízení EU 2016/1952 dodržují v tom smyslu, že hlásí koncové ceny pro domácnosti včetně všech slev, poplatků či daní včetně DPH. Jen některé, jako například Rakousko, je vykazují podle toho, co skutečně platí všechny domácnosti, protože čerpají z fakturačních systémů dodavatelů. Jiné, jako Česko, posílají rovněž skutečně domácnostmi placené ceny, ovšem jen za zlomek odběratelů, konkrétně těch, kteří v daném období měnili dodavatele. Lepší je v tomto směru zřejmě přístup Rakouska, neboť v příloze I, bodu 3 evropské metodiky pro ceny plynu se uvádí „Údaje zahrnují všechny zákazníky v domácnostech....“. Podobně u elektřiny se píše „Ceny jsou průměrné vnitrostátní ceny účtované zákazníkům v domácnostech.“ Tyto ceny však podle ERÚ Česko do Eurostatu neposílá. „ERÚ jsou k dispozici pouze veřejně dostupné ceníky, které dodavatelé zveřejňují v rámci aktuální nabídky (zákon bohužel neukládá dodavatelům za povinnost skutečně hrazené ceny komukoliv vykazovat) – jde tedy o ceníky akviziční, s vyššími než průměrnými skutečně hrazenými cenami. Na tyto nedostatky databáze Eurostatu a možnou nesourodost porovnání upozorňuje ERÚ dlouhodobě,“ uvedl mluvčí úřadu Jan Hamrník. čtěte Každá země hlásí Eurostatu ceny energií jinak, ukazuje pohled na data |
