„Dostatek energií, přijatelné ceny, posílení energetické bezpečnosti a dekarbonizace. To jsou čtyři základní cíle, které musí koncepce naplnit,“ řekl na středeční tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Výsledná podoba Státní energetické koncepce (SEK) bude podle jeho slov „jízdním řádem české energetiky na nadcházejících třicet let“.
Aktuálně platná energetická koncepce je z roku 2015 a podle Síkely od té doby zastarala. „Neodráží v rámci definice uvedených cílů současnou geopolitickou situaci, tedy především ruskou agresi proti Ukrajině a následné zneužívání energetiky jako zbraně. Podobně nedostatečně reaguje na aktuální trendy v oblasti energetiky,“ uvedl Síkela. Na tiskové konferenci mimo jiné dodal, že předchozí vlády „naprosto nepochopitelně zanedbaly rozvoj obnovitelných zdrojů“ v Česku.
Podkladem pro konečné znění koncepce bude devět možných scénářů vývoje energetiky, které namodelovali výzkumníci z Univerzity Karlovy. Jednotlivé scénáře počítají s celou škálou možných proměnných: s tím, že se do roku 2050 v energetice neudělá prakticky nic, ale taky s tím, že se podaří masivní rozvoj obnovitelných zdrojů a bude stát nejen nový jaderný blok v Dukovanech, ale taky nový reaktor v Temelíně a několik malých modulárních reaktorů.
„SEK počítá s podílem jádra na výrobě elektřiny v rozmezí 48 až 56 procent. V roce 2021 to bylo pouze 36 procent,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák. Stát v koncepci taky bude brát v potaz to, že se v zákonech odstraňují a budou odstraňovat bariéry pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Ty jsou nově podle zákona ve veřejném zájmu a úřady by na základě toho měly rychleji stavby obnovitelných zdrojů povolovat.
Jádro štěpí Evropu. V sázce jsou miliardy i pro tuzemské jaderné projekty |
Novela energetického zákona, která podle proklamací ministerstva průmyslu a obchodu již brzy zamíří na vládu, by měla rovněž umožňovat sdílení elektřiny, vznik energetických společenství, zakládání energetických komunit a podobně. I to bude zohledněno v SEK.
Energetická koncepce musí být navíc v souladu s řadou dalších strategických dokumentů, například s Vnitrostátním plánem České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který by tuzemsko mělo předložit Evropské komisi do poloviny tohoto roku. Dokument má představit, jak republika přispěje k balíčku Fit for 55, který nastavuje cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent.
Ambiciózní evropské cíle
Podle poradenské společnosti EGÚ Brno by se Státní energetická koncepce neměla striktně držet ambiciózních zelených cílů Evropské unie. Analýzy firmy ukazují, že v následujících letech bude docházet k nárůstu spotřeby zemního plynu pro výrobu elektřiny a tepla a ještě v roce 2050 se v České republice bude pálit i nějaké to uhlí, navzdory všem zeleným cílům.
„Dekarbonizace není zlá. Zlé je to, jakým způsobem je znejišťováno investiční prostředí přísliby a požadavky na nereálně rychlou dekarbonizaci,“ myslí si ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. „Tvůrcům Státní energetické koncepce bych doporučoval pokusit se, aby SEK nastavila přiměřenou rychlost náhrady stávající energetiky, aby to nebyla jenom střelba jedním směrem, aniž bychom se dívali na realizovatelnost,“ říká Macenauer.
KOMENTÁŘ: Na stavbu nových elektráren bylo včera pozdě |
„My se budeme snažit evropské klimatické cíle v Státní energetické koncepci respektovat. Budeme se snažit maximalizovat obnovitelné zdroje energie a jádro, ale rozhodně nebudeme do SEK psát nějaká nerealistická čísla,“ reaguje zástupce vrchního ředitele sekce energetiky a jaderných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.
„Co se týče klimatických cílů, myslím si, že bychom měli dělat maximum pro to, abychom je naplnili. Zároveň, když se podíváte například na požadavky týkající se odpadu, tak zjistíte, že máte cíle materiálového využití, cíl energetického využití a pak máte ještě cíl odpad nevytvářet. Z jedné kupy tři věci neuděláte, takže musíte dělat nějaké ústupky,“ vysvětluje Neděla.
