"Počet změn mě až nepříjemně zaskočil, preferuji daňový systém, který je založen na stabilitě a předvídatelnosti. Většina těchto změn jde sice správným směrem, ale je jich opravdu mnoho a tím se ztrácí jejich čitelnost," zhodnotil vládní kroky ekonom společnosti Cyrrus Jan Procházka.
Podle něj je dobré, že se vláda dokázala i přes velké spory v koalici dohodnout na částečné valorizaci důchodů a zachování sociálního smíru tím, že bohatí budou platit vyšší daně a zruší se jim stropy na zdravotní pojištění. Líbí se mu i daňová spravedlnost v podobě daně z vína (o tom, že litr zdraží o 10 korun, čtěte zde).
Naopak jako zbytečně složitý luxus mu připadá zachování systému dvou sazeb DPH navýšených nově o procentní bod. Nelíbí se mu ani opuštění reformního schématu, který se opíral o sedmdesátiprocentní podíl úspor a třicetiprocentní podíl zvyšování daní. Na jeho konci je ale přijetí změn, z nich tři čtvrtiny spadají do oblastí zvyšování příjmů a jedna čtvrtina se věnuje úsporám (více zde).
"Beru v potaz, že jsme se letos proškrtali k deficitu 3,1 procenta, ale i tak je prostor na další snižování výdajů oproti zvyšování daní v době, kdy se ekonomika moc k růstu nemá," dodává Procházka.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka by si vláda zasloužila pochvalu za to, že hodlá omezit státní aparát, konkrétně sloučit některá ministerstva a zrušit nepotřebné úřady. Pokud se jí podaří uspořit plánovaných 12 miliard korun, tak to bude pozitivní věc.
Živnostníci zůstávají zvýhodněni proti zaměstnancům
Ostře se ale Dufek opřel do změny systému zdanění zaměstnanců. "Přechod na superhrubou mzdu rozhodně nebyl pro ekonomiku jednoduchý ani laciný. Ale přinesl jasnou informaci jednotlivým daňovým poplatníkům, kolik odvádějí do rozpočtu. Ke zvýšení daně z příjmu není nutné měnit celý výpočet této daně a znovu se vracet k hrubé mzdě," domnívá se analytik ČSOB.
Tiché vínoPojmem tiché víno se označuje ostatní víno, které není šumivým vínem a má od 1,2 do 18 procent alkoholu. Definici vymezuje zákon o spotřebních daních. |
Nespokojen je také nedotaženým přístupem státu k živnostníkům, konkrétně zachováním současných paušálů, které je zvýhodňují proti zaměstnancům.
"Zrušení daňových výhod na děti a manželky je u daňových paušálů krok správným směrem. Existoval však i prostor pro snížení daňových paušálů, respektive k jejich zastropování ve všech kategoriích. Pokud má daňový paušál zvýhodňovat drobné podnikatele, měl by se týkat opravdu jen drobného podnikání," podotýká Dufek.
Nevyužita podle něj zůstala také příležitost na změnu sociálního pojistného placeného živnostníky. Stále totiž zůstává nepoměr mezi důchodovým pojištěním placeným zaměstnanci a zaměstnavateli na straně jedné, a živnostníky na straně druhé. "Placené pojistné by mělo více odpovídat nároku na penze, které posléze živnostníci získají. Doposud je systém nastaven ve prospěch OSVČ," dodává analytik ČSOB.
