1. Vyšší daň z přidané hodnoty
Vláda potřebuje vybrat víc peněz na daních a zvýšení DPH je sázkou na jistotu. Tím, že nakupujeme zboží a služby, se placení vyšší daně nemáme šanci vyhnout. Zatímco letos jsou sazby DPH 14 a 20 procent, v příštím roce se daň z přidané hodnoty zvýší plošně o jeden procentní bod (kromě toho se pleny a zdravotní pomůcky mají přesunout do vyšší sazby daně). "Za zásadní považujeme, že se nám podařilo uchovat dvě sazby DPH," pochvaloval si předseda VV Radek John. Podle premiéra Petra Nečase by bez zvýšení DPH vláda neměla dost peněz, aby mohla schodek rozpočtu snížit pod 3 procenta hrubého domácího produktu.
2. Na dani z příjmu si připlatí lidé s nejvyššími příjmy
Co domluvila vládní koaliceHlavní návrhy Další návrhy |
Původně vládní koalice tvrdila, že si dočasně, na tři roky, na dani z příjmů, připlatí lidé s příjmem zhruba nad 100 tisíc. Nakonec se to dotkne všech, alespoň oproti tomu, co dosud koalice plánovala. Zatímco letos se odvádí daň z příjmu 15 procent ze superhrubé mzdy, a to bez ohledu na to, kolik berete, od příštího roku budou lidé, jejichž příjem převyšuje čtyřnásobek průměrné mzdy, z částky nad tímto limitem odvádět navíc 7 procent. Věci veřejné původně chtěly, aby byla zavedena druhá sazba daně z příjmů, ale to neprošlo u ODS. Prošel "dočasný solidární příspěvek" na tři roky pro lidi s nejvyššími příjmy.
A jak se daňové manévry koalice dotknou většiny, která se stotisícovému platu ani zdaleka neblíží? V roce 2014 se přestane daň odvádět ze superhrubé mzdy a znovu ji budeme platit ze mzdy hrubé jako před nástupem bývalé Topolánkovy vlády. Nečasova koalice původně chtěla nahradit 15 procent ze superhrubé mzdy sazbou 19 procent z hrubé mzdy, ale nakonec to bude 20 procent. "Stále to bude pod úrovní stávajícího zdanění," hájí to Nečas.
3. Důchodcům porostou penze pomaleji
Vyšší daně pro bohaté hájí vládní koalice tím, že uskromnit se v příštích třech letech budou muset i důchodci. Ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi se nepodařilo prosadit "zmrazení důchodů", i tak se ale vláda domluvila na změně pravidel pro vyplácení penzí, která se důchodců významně dotkne.
Nyní se důchody zvyšují o inflaci plus třetinu růstu průměrné mzdy v zemi. Po vášnivých debatách se koaliční strany shodly na tom, že v příštích třech letech porostou penze pomaleji - o třetinu růstu průměrné mzdy a jen o třetinu inflace. "Bez tohoto opatření by snížení schodku státního rozpočtu nebylo možné," tvrdí premiér. Zrušena bude i sleva na dani pro pracující důchodce.
4. Vysokoškoláky čeká nové zápisné na vysokých školách
Koalici se už do roku 2014 nepodaří zavést školné na vysokých školách, a to ani takzvané odložené, které studenti zaplatí, ale bance, která by jim půjčila, by spláceli až při zaměstnání. Místo toho Nečas spolu s předsedou VV Radkem Johnem oznámili dohodu stran vládní koalice na zavedení zápisného při nástupu do semestru, a to už od akademického roku 2012/2013.
Výše zápisného nebyla zatím stanovena. Podle premiéra Nečase by se mohla pohybovat mezi 3 000 a 3 500 korun za semestr. Nečas i John zdůraznili, že část vybraného zápisného má směřovat na vyplácení stipendií.
5. Živnostníci, kteří uplatňují paušál, přijdou o některé slevy na dani
Při hledání, kde ušetří, přišla vláda i na živnostníky, které zejména pravicové strany ODS a TOP 09 považují za své klíčové voliče. Jenže pravidla, která pro ně teď platí, se státu nevyplatí, zjistilo ministerstvo financí.
Živnostníci, kteří uplatňují daňový paušál, tak přijdou o možnost uplatnit některé slevy na dani - například na manželku nebo děti. Zůstane jim zachována sleva na dani na poplatníka. Pokud OSVČ patří do skupiny, která uplatňuje paušál ve výši 30 nebo 40 procent, bude mít tuto možnost jen v případě, že výše jeho obratu nepřesahuje 2 miliony korun ročně.
6. Škatulata, hejbejte se ve vládě nebudou. Hledá se jen ministr školství
Vládní strany nepočítají s tím, že by se prohazovala křesla ve vládě nebo že by došlo k větší restrukturalizaci vlády, jak ji požadovaly Věci veřejné, když před týdnem oznámily, že stáhnou z vlády své ministry.
Na větší změny ve vládě nechtěly ODS ani TOP 09 přistoupit, a tak se bude hledat jen nový ministr školství místo Josefa Dobeše. Nárok na křeslo mají Věci veřejné. Ve straně už zaznělo několik jmen, kdo by mohl být novým ministrem - zřejmě to bude jeden z trojice místopředsedů Dagmar Navrátilová, Milan Šťovíček, Kateřina Klasnová.
7. Jaký měla smysl rebelie VV, která mohla skončit předčasnými volbami?
Když před týdnem VV ohlásily demise svých ministrů, vypadalo to chvíli na pád vlády. Když ale Nečas i Kalousek jednotně pohrozili předčasnými volbami, Věci veřejné vzaly hodně rychle zpátečku, podobně jako při všech předchozích "krizích". Předčasné volby by Věci veřejné vyhodily z velké politiky.
Předseda VV Radek John přesto tvrdí, že rebelie jeho strany byla úspěšná. "Po emocionálním výbuchu ve Věcech veřejných byl účel naplněn," prohlásil doslova John. Veletoče VV při jednáních byly podle něj způsobeny tím, že strana chtěla zmírnit dopady reforem pro střední vrstvy a rodiny s dětmi.
Při tom, jak politické soužití ODS, TOP 09 a VV připomíná spíše "italské manželství", není vyloučeno, že se koaliční krize znovu vrátí. Třeba při schvalování vládních škrtů, úspor a vyšších daní v parlamentu. Nebo poté, až země absolvuje trojici voleb - na podzim krajské a senátní a krátce poté i přímou volbu prezidenta.
