Elektronická evidence tržeb (EET) se během voleb v roce 2013 stala vlajkovou lodí hnutí ANO. Měla pomoci s lepším výběrem daní a narovnat podnikatelské prostředí. Podle kritiků naopak pro podnikatele přinesla další zbytečnou administrativní zátěž.
Během pandemie ovšem ministerstvo financí ustoupilo a EET na téměř tři roky pozastavilo. Nyní je proto otázkou, co bude po volbách. Zcela obnovit chce EET totiž pouze hnutí ANO.
„Platí, že od ledna 2023 se k EET určitě vrátíme,“ sdělila na dotaz MF DNES ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „EET je úspěšný projekt, díky kterému jsme významně snížili daně a který je důležitý také pro férové prostředí a fungující stát,“ dodala.
Některé firmy pokračují v EET, i když nemusí. Ta se možná už nikdy nevrátí |
Naopak ODS a TOP 09 byly zásadně proti už od začátku a po volbách by EET chtěly zrušit. „Vláda sama v době covidu přiznala, že to je pro podnikatele zátěž, že to ohrožuje podnikatelské prostředí. Navíc náklady na EET byly vyšší než její údajné přínosy,“ řekl předseda ODS Petr Fiala MF DNES.
O něco vstřícněji k EET přistupuje koalice Piráti a Starostové. „Pro řemeslníky a drobné podnikatele nezavedeme třetí a čtvrtou vlnu EET. O zrušení EET pro podnikatele v první a druhé vlně rozhodneme po důkladném zhodnocení jejích přínosů. V případě zachování musí EET přinášet podnikatelům i uživatelské benefity,“ tvrdí v programu.
Čtyři roky dohadování
Ministerstvo financí spustilo EET po dvouletých přípravách v roce 2016 pro ubytovací a stravovací služby, o tři měsíce později pro maloobchod a velkoobchod. Schválili ji poslanci tehdejší vládní koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL společně s hlasy části nezařazených poslanců a hnutí Úsvit.
Pokračování mělo přijít v roce 2018 – po třetí a čtvrté vlně měli elektronicky evidovat tržby i podnikatelé z ostatních činností a řemeslníci. Ústavní soud však odložil spuštění do května 2020 a už k němu nedošlo. Mezitím přišla pandemie a vláda celou EET pozastavila do 1. ledna 2023.
„Hlavním cílem elektronické evidence tržeb vždy bylo narovnání podnikatelského prostředí. V tuto chvíli je však prioritou samotná záchrana podnikání. Zjednodušeně řečeno, pokud vám zatéká do podkroví, nebudete zastřihávat anglický trávník,“ vysvětlovala rozhodnutí Schillerová.
Budeme muset šetřit a zvedat daně, říká ekonom Sobíšek k rozpočtu |
Nad třetí a čtvrtou vlnou EET se nicméně ozývalo nejvíce pochyb ohledně možných přínosů. U řemeslníků se týká EET třeba drobných služeb v domácnostech, kde je následná kontrola dodržování skoro nemožná a nákladná.
Naopak s evidencí plateb mohl u odvětví z první a druhé vlny EET pomoci paradoxně covid. Rapidně se totiž rozšířily elektronické formy placení, kdy jsou platby dohledatelné i bez EET.
Podnikatelé, kteří před covidem tržby elektronicky evidovali, v tom navíc většinou pokračují. „V porovnání s lednem a únorem roku 2020, kdy ještě evidování EET nebylo ovlivněno koronavirem, evidujeme aktuálně 47 procent daňových subjektů spadajících do 1. a 2. vlny. Jedná se o poměr subjektů, od kterých evidujeme alespoň jednu tržbu zaslanou v srpnu či v září 2021, k počtu subjektů evidujících v lednu a únoru 2020,“ říká Klára Křehlová z Finanční správy.
Rakousko zavádí novou uhlíkovou daň, vybrané peníze chce lidem vracet |
Už při přerušení EET kvůli covidu v březnu 2020 se ozývaly od některých hlasy, proč zastavovat něco, co funguje přes pokladny samo. K tomu se zastavením EET ztratilo ministerstvo financí nástroj, jak získat snadno data o dopadech pandemie v jednotlivých odvětvích.
O přínosech se po zavedení hojně diskutovalo. Podle ministerstva financí činil čistý přínos EET 7,9 miliardy korun za rok 2017 a 12,3 miliardy za rok 2018. To zpochybňovala opozice. Výnosy mohly růst i díky hospodářskému růstu. Naopak některé podnikatelské svazy tvrdí, že asi tři tisíce podnikatelů kvůli EET skončily.
