Čtečka je praktická jen v tom smyslu, že se do ní vejde spousta knížek (a že má někdy netový prohlížeč). Odmysleme se i od toho, že někdo má knihy rád jako umělecké objekty nebo jako přátele, co mu přinášejí potěšení a vzpomínky, nebo dar, kam se dá napsat rukou věnování. Ke knihám prostě má člověk -i malý, jako dítě- citový (a majetnický) vztah.
Ale jíné praktické věci - čtečka potřebuje elektřinu - ano, některé vydrží dokonce i dýl, než týden (:-))) a elektřina je skoro všude, elektronický smog neberme v potaz. Čtečka, jakožto elektronické zařízení, je háklivá na vlhko (někdo rád čte ve vaně), na pláži z knížky písek lehce vytřepete, u konektorů čtečky to bude zajímavější, o strachu z poškrábání displeje.nemluvě. Knížku nechám klidně pohozenou na ručníku u vody, čtečku musí pořád někdo hlídat. Když chci půjčit knížku kamarádovi, tak mu ji prostě půjčím. Když ji mám jen jako ebook, má kamarád smůlu (pokud nemá taky čtečku, samozřejmě - a pokud ji má, nepotřebuje mne).V rodině stačí koupit každou knížku 1x. Jako ebook buď máte čtečku pro každého, nebo čte jen ten, kdo zrovna čtečku má - a to nevím, jak moc složité je mít koupenou jednu knížku třeba na 4 čtečkách současně. A má cenu řešit, že se čtečkou, připojenou na net, někdo ví a eviduje, co čtete a když si usmyslí, může vám ze čtečky smazat, co uzná za vhodné (stejně, jako se z tabletů a telefonů mažou na dálku aplikace, které google nebo apple prohlásí za škodlivé)?
Takže ano, čtečka je pro určité sitace prima. Ale kniha je kniha.
) ktorí si kúpia klasickú knihu, aj keď používajú čítačku. A osobne som rád, že čítačky aj keď niekedy ako módna záležitosť navrátili literatúru ľuďom, ktorí prestali s ňou prichádzať do kontaktu 
