ČNB, Česká národní banka

ČNB, Česká národní banka - ČNB, Česká národní banka | foto: MF DNES

ČNB srazila úroky nečekaně nízko

  • 40
ČNB snížila svou hlavní úrokovou sazbu nečekaně o 0,75 bodu na rovná tři procenta. Především kvůli silné koruně jsou teď sazby nejnižší v historii. Historicky nejnižší úroky už klesly i pod úroveň, kterou nastavila Evropská centrální banka v zemích eurozóny.

„Domnívám se, že jde o správný krok. Vývoj inflace, která v červenci pravděpodobně klesne pod hranici jednoho procenta a boj se silnou korunou jsou důvody, které plně potvrzují oprávněnost tohoto kroku,“ míní ekonom ČSOB Jozef Kovalovský.

Naposledy ČNB snižovala úrokové sazby na konci dubna - tehdy bylo její rozhodnutí vedeno především posilujícím kurzem koruny a snížením prognózy růstu inflace.

Motiv silné měny byl důležitý i tentokrát. Snadnější přístup k úvěrům má firmám pomoci kompenzovat nevýhody, které jim vznikají kvůli silné koruně na zahraničních trzích.

„Nižší úrokové sazby budou znamenat nižší náklady na provozní a investiční financování, což by mohlo alespoň částečně kompenzovat nižší korunové tržby z exportu,“ podotkl David Marek z Patria Finance. Koruna od začátku letošního roku posílila vůči euru téměř o pět procent a k dolaru o 15 procent.

Pokud se neobnoví silné tlaky na zhodnocení koruny, mohly by podle Marka v následujících měsících zůstat úrokové sazby stabilní. V nejbližších týdnech lze také očekávat úpravu klientských úrokových sazeb bankami, tedy například další zvýhodnění spotřebitelských úvěrů či hypoték.

Samotný kurz koruny reagoval na oznámení ČNB oslabením o 35 haléřů až k úrovni 30,60 za euro. Guvernér ČNB Zdeněk Tůma uvedl, že banka je připravena kdykoli vstoupit na trh a měnu oslabit. Odmítl však komentovat spekulace o tom, že tak učinila v minulých dnech.

„Centrální banka si snížením sazeb pod hladinu běžnou v západní Evropě otevřela prostor pro další kola intervencí proti koruně. V případě, že ČNB vstoupí na trh a bude nakupovat zahraniční měnu, může se kurz koruny lehce vyšplhat až na 31 za euro,“ míní analytik Raiffeisenbank Ivo Nejdl.

Růst HDP bude nižší, míní banka
Po snížení prognózy letošního ekonomického růstu ze strany ministerstva financí, učinila podobný krok i centrální banka. Pro tento rok odhaduje růst HDP na dvě až 2,7 procenta (dosud 2,1 až 3,1 procenta).

V příštím roce by pak domácí ekonomika měla růst o 2,1 až 3,8 procenta oproti předchozímu odhadu 2,9 až 4,9 procenta. Inflace by se na konci roku 2003 měla pohybovat v rozmezí 1,8 až 3,2 procenta.

CO SE DĚJE KDYŽ:

SAZBY KLESAJÍ
Centrální banky obvykle snižují úrokové sazby, když mají pod kontrolou inflaci a ekonomika potřebuje růstový impuls.

Firmám nižší sazby snižují náklady spojené s vypůjčením kapitálu, zvyšují jim ziskové marže a podporují tak jejich expanzi.

Domácnostem pomáhají nižší sazby povzbudit chuť utrácet. Například nižší hypotéční úroky mohou rozhýbat trh s bydlením a podpořit stavební aktivitu. Dostupnější spotřebitelské úvěry zvyšují nákupy spotřebního zboží. Tyto úroky v komerčních bankách centrální banky ovlivňují jen zprostředkovaně.

SAZBY ROSTOU
Zvyšování sazeb se považuje za účinný způsob boje s rostoucí inflací.

Firmám vyšší úrokové sazby ztěžují přístup k úvěrům potřebným pro další expanzi. Nezaměstnanost má tendenci růst a snižovat tak mzdovou inflaci.

Domácnostem vyšší sazby prodražují hypotéky či spotřebitelské úvěry, což tlačí na snížení jejich výdajů.