Proti saldu z roku 2017 je to výsledek o 9,1 mld. Kč lepší a proti schválenému deficitu na rok 2018 dokonce o 52,9 mld. Kč lepší.
„Rozpočet skončil vyrovnaně, dokonce se nám podařilo vytvořit mírný přebytek,“ uvedla v úvodu tiskové konference ministryně financí Alena Schillerová. Dodala, že rozdíl mezi původně plánovaným schodkem a kladným výsledkem plyne z konzervativního plánování ministerstva.
Za lepším výsledkem hospodaření je podle ministerstva především dobrý výkon ekonomiky, který se projevil v lepším než plánovaném výběru daní a sociálního pojištění. Na pozitivní bilanci veřejných financí se kladně projevily i peníze z Evropské unie.
U výdajů se pak podle ministerstva pozitivně projevilo řízení obsluhy státního dluhu, což vedlo proti plánům k úspoře 4,5 miliardy korun.
„Hlavní vliv lepšího než plánovaného výsledku lze spatřovat v překročení rozpočtu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení o zhruba 20 miliard korun a také v překročení rozpočtu ostatních příjmů o stejnou částku,“ uvedla ministryně.
GRAF: Vývoj salda státního rozpočtu v jednotlivých měsících let 2017 a 2018
Příjmy stouply, firmy více investují
Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 130,3 miliardy korun na 1403,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 121,2 miliardy na 1401 miliard korun.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob za rok 2018 dosáhlo výše 146,5 mld. Kč, což znamenalo překročení rozpočtu o 1,1 mld. Kč a plnění rozpočtu na 100,8 %. Oproti tomu inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 117,5 mld. Kč. To představovalo mírné nenaplnění rozpočtu o 0,9 mld. Kč, tj. pouze o 0,8 %, a meziroční růst o 2,3 mld. Kč, tj. o 2,0 %.
Úřad tuto bilanci mimo jiné připisuje i faktu, že se Česko těší nízké nezaměstnanosti a firmy tak přidávaly na mzdách. Tuzemské podniky v neposlední řadě také více investovaly.
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba pět procent na 279 miliard korun. To bylo o zhruba dvě miliardy méně, než MF plánovalo. Důvodem je podle úřadu neplánované odložení účinnosti třetí a čtvrté fáze EET.
Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o tři procenta na 159,3 miliardy Kč. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 117,5 miliardy Kč, to znamenalo meziroční růst o dvě procenta.
Nejvíce peněz spolykají dávky
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Loni na ně šlo 556,6 miliardy Kč, což je meziroční růst o zhruba 26,6 miliardy Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 19,4 miliardy korun.
Kapitálové, tedy investiční výdaje rozpočtu loni stouply o 37,9 miliardy na 119,6 miliardy korun. Z celkové částky bylo 64,7 miliardy korun určeno na financování společných programů EU a ČR.
„Rostoucí investiční aktivitu státu potvrzuje i skutečnost, že za poslední čtyři měsíce bylo v rámci kapitálových výdajů ze státního rozpočtu čerpáno 71,2 miliardy korun, zatímco za období prvních osmi měsíců to bylo jen 48,5 miliardy korun,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
České finance se lepší
Státní dluh České republiky za rok 2018 se pohybuje kolem 30,6 procent hrubého domácího produktu, loni to bylo 32,2 procent. Celkově loni klesl o 2,7 miliardy korun na 1,622 bilionu korun. Na každého Čecha hypoteticky připadl dluh zhruba 152 000 korun.
Ministerstvo v prosinci uvedlo ve Strategii financování a řízení státního dluhu, že letos bude potřebovat na financování státního dluhu 331,2 miliardy korun. Pro rok 2018 úřad počítal s 351,3 miliardy korun. Podle stejného materiálu skutečné výdaje na obsluhu státního dluhu v roce 2018 činily 40,6 miliardy korun.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Když ministerstvo financí pořádalo obdobnou tiskovou konferenci loni, vyčíslilo za rok 2017 příjmy státu na 1 273 miliard korun a výdaje potom na 1 279 miliard. Výsledný schodek tak činil 6,2 miliardy oproti plánovaným 60 miliardám. Předloňský výsledek byl tak druhý nejlepší od roku 1997.
Letos navrhuje ministerstvo financí celkové výdaje rozpočtu na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. Deficit veřejných financí by tak měl představovat 40 miliard korun, to je 0,7 procenta hrubého domácího produktu České republiky. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021.
| Rok | Plánovaná bilance (mld. kč.) | Skutečná bilance (mld. kč) |
|---|---|---|
| 1993 | 0 | 1,081 |
| 1994 | 0 | 10,449 |
| 1995 | 0 | 7,230 |
| 1996 | 0 | -1,562 |
| 1997 | 0 | -15,718 |
| 1998 | 0 | -29,330 |
| 1999 | -31,01 | -29,634 |
| 2000 | -35,10 | -46,060 |
| 2001 | -48,90 | -67,698 |
| 2002 | -46,20 | -45,715 |
| 2003 | -111,30 | -109,053 |
| 2004 | -114,97 | -93,53 |
| 2005 | -83,59 | -56,36 |
| 2006 | -74,40 | -97,31 |
| 2007 | -91,30 | -66,39 |
| 2008 | -70,80 | -19,37 |
| 2009 | -38,10 | -192,39 |
| 2010 | -162,70 | -156,29 |
| 2011 | -135,00 | -142,77 |
| 2012 | -105,00 | -101,00 |
| 2013 | -100,00 | -81,26 |
| 2014 | -112,00 | -77,78 |
| 2015 | -100,00 | -62,80 |
| 2016 | -70,00 | 61,77 |
| 2017 | -60,00 | -6,15 |
| 2018 | -50,00 | 2,9 |
| Zdroj: MF ČR |
