Česká republika je tak spolu se Slovinskem jedinou zemí, kde příchody cizinců převyšují odchody do západní Evropy.
Sousední Maďarsko a Polsko, které podobně jako Česká republika nyní vyjednávají o volném pohybuje pracovníků do vstupu do unie, mají skóre opačné. V zmíněných osmi zemích unie žije o 270 tisíc Poláků více než kolik cizinců z těchto států přišlo do Polska. V Maďarsku je pak rozdíl více než 18 tisíc.
Toto srovnání tak dává českým vyjednavačům argumenty o tom, že přívalu Čechů hrnoucích se za prací se Evropská unie bát nemusí. "Nemyslíme si, že Češi zaplaví západní trh. Nechali jsme si udělat analýzy a ty nám dávají silné argumenty," prohlásil náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Ani ministr práce Vladimír Špidla nepředpokládá, že by na západ mířily po vstupu do Unie a otevření trhu práce tisíce lidí z Čech a Moravy.
Studie se však zabývá situací jen vůči osmi zemím - Německu, Británii, Nizozemsku, Švédsku, Dánsku, Finsku, Belgii a Lucembursku - a nikoli v Rakousku, které se přívalů lidí ze zemí střední Evropy obává nejvíce. Nicméně i tento jižní soused může být podle expertů klidný vzhledem k Německému modelu: ačkoli v příhraničních regionech obou zemí tvoří cizinci ze zemí střední a východní Evropy až 2,5 procenta všech zaměstnanců. V celém Německu je to však jen 0,3 procenta.
Studie hovoří jen o lidech, kteří v cizině pracují legálně. Rozsah práce načerno, především denního dojíždění za prací přes hranice, kterého se obávají Rakušané a Němci, nedokáže nikdo přesně odhadnout. Podle odborníků se počet ilegálně Čechů může pohybovat v rozmezí od několika tisíc až po sto tisíc pracovníků. Nejedná se však o pouze o problém České republiky - obdobně na tom jsou všechny reformní ekonomiky, především ty, které bezprostředně s Evropskou unií sousedí.
Množství cizinců pracujících v Unii ovlivňují i stále tvrdší kritéria pro vydání pracovního povolení. "Podmínky v Německu se zpřísnily. Lidí, kteří tam jezdí legálně pracovat ubývá. O těch nelegálních samozřejmě přesný přehled nemáme. Právě zpřísněná opatření a kontroly jistě zasahují i ty, kdo pracují v šedé ekonomice," sdělil pracovník Celního úřadu, který si nepřál být jmenován.
"Pokud hovoříme o lidech, kteří pracují v cizině legálně, jsou to většinou lidé s vyšším vzděláním. Často jde o zaměstnance zahraničních firem působících v České republice, kteří jsou na západě třeba na stážích. Také cizinci ze zemí Evropské unie žijící v tuzemsku jsou v převážné většině lidé s vyšším vzděláním. Jsou to zaměstnanci zahraničních investorů, či nadnárodních firem, které tady mají své pobočky. Částečně také učitelé či vědci," říká Jan Kasnar, ředitel Správy služeb zaměstnanosti ministerstva práce.
K závěru, že stěhování a odchody za legálním zaměstnáním do zahraničí jsou většinou záležitostí lidí s vyšším vzděláním dospěla i analýza ministerstva práce, která se zabývá demografickým vývojem. I v rámci republiky se častěji stěhují lidé s vyššími příjmy a vzděláním. Náklady spojené s odchodem za prací a stěhováním jsou totiž většinou vysoké.
Nepříliš silná mezinárodní migrace Čechů by se tak mohla přispět k odstranění přechodného období pro volný pohyb pracovních sil po vstupu země do Evropské unie. Mezi diplomaty se však také hovoří o tom, že tato přechodná lhůta, kterou požadují některé členské státy Unie, by se nakonec také mohla stát součástí výměnného obchodu. Česká republika totiž žádá o prodloužení období, během něhož by cizinci nemohli v zemi kupovat půdu a nemovitosti. Obě tyto záležitosti jsou velmi citlivými politickými tématy.
