Uzákoněné minimum - 4 týdny placeného volna - řadí Česko spolu s Belgií, Itálií či Slovinskem na poslední místo mezi zeměmi Evropské unie.
Nejlépe se mají Rakušané, Dánové a Španělé, kterým stát zaručuje šestitýdenní odpočinek.
Tak dlouhého volna si v Česku neužívá téměř nikdo, pětitýdenní odpočívání však bývá stále běžnější zaměstnaneckou výhodou. Užívají si jí hlavně zaměstnanci ve velkých podnicích a ve firmách, kterým se daří nebo jež si potřebují zaměstnance udržet, aby je nepřetáhla konkurence.
"Firem, které dávají pět týdnů dovolené, pomalu přibývá," říká Zdeněk Liška ze Svazu průmyslu. Podle statistik z více než tisícovky podniků, kde existuje kolektivní smlouva, jich tři čtvrtiny svým zaměstnancům poskytují pátý týden dovolené.
Delší dovolené ekonomiku nepoloží
Další týden navíc pak mohou dostat lidé, kteří vykonávají práce "zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé". Na takzvanou dodatkovou dovolenou mají nárok třeba lidé pracující pod zemí při těžbě nerostů, ražení tunelů či ošetřovatelé duševně nemocných a postižených.
Pokud by se zavedla pětitýdenní dovolená plošně, ekonomiku by to podle analytiků výrazně nezpomalilo. "V roce zavedení by HDP rostl pomaleji, protože by lidé ve srovnání s předcházejícím rokem v práci trávili méně času, v dalších letech by se ale růst vrátil na stejnou úroveň," předpokládá David Marek z Patria Finance.
Módou se v posledních letech stala možnost využít "sick day". "Pokud zaměstnance přepadne nevolnost, nemusí běžet k lékaři pro uznání neschopnosti, ale firma mu umožní několik dnů zůstat doma a být placený stejně, jako by byl v práci," vysvětluje Lenka Hronková z personální agentury Openn.
Stále více firem také rozdává dovolenou za zásluhy a zohledňuje počet odpracovaných let. Ze zákona to bylo v Česku povinné ještě před šesti lety. V Polsku, Rakousku a na Slovensku podobné ustanovení stále platí.
"Pro zaměstnance, kteří mají odpracováno 15 let, se délka dovolené prodlužuje na pět týdnů," říká mluvčí slovenského ministerstva práce Olga Škorecová.
13 svátků, ale 12 dní volna
Počet dnů, kdy lidé nemusí chodit do práce, zvyšují také státní svátky. V jejich počtu patříme k evropskému průměru. Česko má však jednu raritu - 13 státních svátků slavíme ve 12 dnech.
Na první lednový den připadá kromě Nového roku také výročí založení České republiky, o jehož existenci málokdo tuší. Počet svátků se ovšem zdaleka nerovná počtu volných dnů navíc. Protože jich pokaždé několik připadá na víkendové dny, přidají každý rok mezi osmi a deseti dny volna.
Platí také pravidlo, že v období okolo státních svátků se vybírá mnohem víc dovolené. Příkladem jsou státní svátky na začátku července, které si mnozí prodlouží až na devítidenní odpočinek.
"Mezírky mezi svátky jsou velmi oblíbené," potvrzuje jednatelka personální agentury Axial Kristina Stiefelová.
A nejen u Čechů. Například Poláci si rádi udělají dlouhé volno na začátku května. Ke státním svátkům, které u severních sousedů připadají na 1. a 3. května, si přiberou pár dalších dnů a vznikne také až devítidenní volno, které Poláci nazývají majówka.
Je to pro ně jedno z hlavních období volna mimo prázdniny. O jeho popularitě svědčí i to, že internetovou doménu www.majowka.pl zakoupil spekulant a nabízí její odprodej.
Irové zase automaticky přesouvají svůj Den svatého Patricka (17. března) na pondělí, pokud připadne na některý z víkendových dnů.
Delší volno si nadělují kolem Vánoc v Rusku. Nový zákoník práce nařizuje novoroční volno trvající od Nového roku až do 5. ledna. Hned den poté však Rusové slaví pravoslavné Vánoce, kdy se do práce také nechodí.
Když jako letos po Vánocích následuje víkend, mohou si miliony tamních obyvatel užít více než týden neočekávaného volna navíc.
