Obchodní dům Bílá labuť a jeho historie se stal inspirací pro nový seriál TV Nova (viz box).
Bílá labuť je po celou dobu své existence plnosortimentním obchodním domem. Funkcionalistický palác ze skla a železobetonu, byl ve své době největším a nejmodernějším obchodním domem v Praze. Při svém otevření v roce 1939 vzbudila tato stavba architektů Josefa Kittricha a Josefa Hrubého velkou pozornost. Zařízení interiéru navrhl akademický architekt Jan Gillar.
Obchod byl vlajkovou lodí společnosti Brouk a Babka, která měla i další obchodní domy. Bylo v něm hned několik technologických novinek.
Evropským unikátem, zde poprvé použitým, byly pneumatické pokladny. Každé prodejní oddělení bylo spojeno speciálním potrubím s ústřední pokladnou v pátém patře.
Neobvyklé bylo i reklamní osvětlení, jemuž dominovala neonová osmimetrová otáčející se labuť. Pozoruhodná ve své době byla také kapacita a rychlost výtahů a pojízdných schodů (až 4 tisíc lidí za hodinu).
V hlavní roli Zlatá labuťTelevize Nova od 2. února nachystala premiéru svého prvního původního dobového seriálu. Odvysílá ho na platformě Voyo. Seriál se jmenuje Zlatá labuť a vypráví o osudech lidí spjatých se stejnojmenným obchodním domem, který byl ve své době zcela ojedinělým chrámem nákupů a luxusu v Československu. Tvůrci seriálu se ovšem nechali inspirovat skutečným obchodním domem Bílá labuť, který se otevřel několik dní po okupaci. |
„Uvnitř byla také klimatizace, novinkou byly i eskalátory, které nikdy před tím nebyly instalované uvnitř domu,“ dodal uvedl historik architektury Zdeněk Lukeš.
Celkem měl objekt jedenáct pater, z toho dvě pod zemí. Nad šestým administrativním patrem byla třípatrová věžová nástavba s terasou, tehdy přístupnou veřejnosti. O tři patra níže byla menší terasa pro zaměstnance, kteří tam mohli na lehátkách pod slunečníky trávit polední přestávku.
Bílá labuť vyrostla na místě, kde stával jednopatrový dům se zájezdním hostincem u kdysi frekventované kupecké cesty. V domě byl proslulý šantán, který se v 80. letech 19. století odstěhoval do Ostrovní ulice, ale až do roku 1937 v něm zůstal slavný kabaret U Labutě.
Od roku 1910 v domě bylo i kino Invalidů. Ve 30. letech 20. století pak dům koupil známý pražský podnikatel Jaroslav Brouk, aby na jeho místě vybudoval moderní „obchoďák“.
Starou budovu v létě 1937 zboural a za 25 měsíců na jejím místě vystavěl moderní. Obchodní dům od té doby prošel několika dílčími rekonstrukcemi. Svému účelu sloužil i za bývalého režimu.
V posledních letech ale tato klasická nákupní střediska bojují s novými moderními centry budovanými především na okrajích velkých měst, která zákazníkům nabízejí větší komfort a širší služby.
Bílá labuť v novém
Od roku 1991 obchodní dům Bílá labuť vlastní a provozuje česká společnost Transakta a.s. (dříve Rephana a.s.). Během této doby proběhlo v Bílé labuti několik zásadních změn a zvýšil se rozsah prodejních podlaží či změna uspořádání jednotlivých prodejen.
Mezi těmito změnami lze především zmínit vložení mezipatra mezi přízemí a první patro obchodního domu a instalaci dvou nových ramen eskalátorů mezi těmito podlažími.
A díky tomu došlo mimo jiné k vytvoření velmi zajímavého estetického prvku, který svým pojetím navazoval na původní dřevěný eskalátor z roku 1939, který se na tomto místě původně nacházel. Dále došlo také k zřízení velkoplošného supermarketu potravin v celém prvním suterénu obchodního domu, který je dnes provozován společností Lidl.
Celá rekonstrukce obchodního domu, která se odehrává pod taktovkou architekta Marka Tichého a jeho studia TaK Architects, je vzhledem k jeho památkové hodnotě a stáří velice komplikovaná stavební akce, která je dlouhodobě připravována a prováděna po částech již řadu let.
„Aktuálně byla dokončena renovace unikátního obvodového pláště, průčelí do ulice Na Poříčí a úpravy parteru. Krátce před realizací je proměna vnitřního vertikálního členění, která odstraní zásahy z druhé poloviny minulého století a navrátí obchodnímu domu někdejší velkorysost prodejních podlaží,“ říká architekt Marek Tichý a dodává, že vždy po realizaci každé etapy je zpětně provedeno hodnocení vlivu na konstrukční systém a klíčové detaily architektury.
Strakonické fezy dobyly svět. Před dvěma sty lety se narodil podnikatel Fürth |
„Základním principem je zachovat původní funkci objektu, tedy nehledat pro něj alternativní program, který by znamenal výraznější změny. To je i z pohledu přestaveb tradičních obchodních domů v centru Prahy výjimečné a zaznamenáníhodné,“ říká Tichý a dále popisuje další etapy rekonstrukce.
„Ve fázi projednávání a současně podrobné projekční přípravy je pak projekt přestavby souvisejících pozemků a budov, které historicky areál Bílé labutě doplňovaly, reprezentovaly rozšíření funkce místa a také potenciál pro rozvoj, ke kterému bohužel vlivem okolností po roce 1939 nikdy nedošlo,“ dodává architekt.
Projekt navazuje na vizi autorů stavby o tom, že budova musí především sloužit a mít schopnost proměňovat se v čase.
Součástí připravované konverze místa je proto i kultivace vnitrobloku, jeho proměny ve veřejný prostor, vznik nové městské pasáže, vybudování nové městské vybavenosti, obchodních i volnočasových aktivit. Rozsáhlá investice v řádu stovek milionů si vyžádá ještě několik let práce.
