Respondenti byli v zaměstnání svědky uplácení, porušování zákoníku práce, protekce, rozkrádání firemního majetku nebo šikany. Z průzkumu, jejž agentura Behavio provedla pro občanské sdružení Oživení, vyplývá, že s podobnou zkušeností se mohly v Česku setkat téměř dva miliony lidí.
Výzkumníci rovněž lidem předložili několik modelových situací, u kterých zjišťovali, zda je lidé považují za problém a zda by je nějakým způsobem aktivně řešili. Ukázalo se, že Češi jsou nejvíc ochotni zasáhnout, když je někdo přímo ohrožen.
„Nejvíc lidi burcovaly následující situace: šikanovaná kolegyně dostala pohlavek, kurýr opakovaně řídil opilý, firma chtěla přidat škodlivý konzervant do kojeneckého mléka, zakrýt plynovody nekvalitním betonem či vylít septik do řeky,“ uvedli zástupci Behavio v tiskové zprávě.
Na zneužívání či rozkrádání firemního majetku naopak Češi pohlížejí velmi benevolentně. V rámci průzkumu šlo o modelové situace jako je odnášení kancelářského vybavení nebo ježdění firemním autem na soukromé výlety. Respondenti byli relativně pasivní i u manipulací výběrových řízení nebo veřejných zakázek či protekce u obsazování důležitých postů.
Češi si stěžují hlavně rodině
Kvůli parodii s Hitlerem ztratil práci. Teď dostane kompenzaci 4,5 milionu |
S konkrétními problémy na pracovišti se zaměstnanci nejčastěji svěřují svým kolegům nebo své rodině. Za úřady jako je ombudsman, policie či státní zástupce zamířilo pouze šest procent svědků nekalých praktik, uvádí průzkum.
Lidé totiž mají strach z postihů a nevěří, že by se jim podařilo něco změnit. Pracovníci, kteří řešili problémy se svými nadřízenými se nejčastěji setkali s ignorací, tvrdí autoři průzkumu.
Organizace Oživení proto usiluje o prosazení zákonné ochrany pro zaměstnance, kteří se rozhodnou oznámit porušování zákona ve své firmě. „Je důležité, aby se lidé nebáli bránit veřejný zájem,“ říká analytička občanského sdružení Oživení Šárka Trunkátová. Průzkum rovněž ukázal, že anglický termín whistleblower (ten, kdo upozorní na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti) nezná 71 procent Čechů, dalších 17 procent spíš jen tuší.
Kvantitativní šetření proběhlo v květnu, na reprezentativním vzorku dvou tisíc zástupců české online populace.