Zaměstnanci, kteří během protiepidemických opatření v souvislosti s covid-19 pracovali z domova, si stěžovali na bolavá záda i úzkost při plnění pracovních povinností. Náhlá změna v pracovních podmínkách ale přinesla i své výhody.
Podle nového pracovního dokumentu Národního úřadu pro ekonomický výzkum, který měří, jak se změnila digitální komunikace od doby, kdy pracovníci začali pracovat doma, se délka průměrné pracovní schůzky snížila o 20 procent.
Počet schůzek každého pracovníka se sice o 13 procent zvýšil, celkové množství času, které na nich denně stráví, se snížilo o 12 procent. Stručně řečeno, pracovní schůzky se zefektivnily, napsal server Quartz.
Dokument, který ještě nebyl přezkoumán, čerpal z agregovaných metadat z e-mailů a schůzek od více než tří milionů uživatelů ze Severní Ameriky, Evropy a Středního východu. Data se shromažďovala osm týdnů před začátkem koronaviru a osm týdnů poté, co byli lidé kvůli koronaviru nuceni zůstat doma.
Společnosti se snaží zjistit dopad nuceného experimentu práce z domova na produktivitu, morálku, kulturu, náklady a další faktory, aby zjistily, co mohou v budoucnosti dělat jinak.
Delší pracovní den, více e-mailů
Práci shání o čtvrtinu víc lidí než loni, firmy propouštějí dvakrát rychleji |
Průměrný počet účastníků schůzek se zvýšil, což možná odráží nově objevenou potřebu organizací šířit informace, které by jinak mohly být zprostředkovány prostřednictvím neplánovaných individuálních schůzek v kanceláři.
Pokud lidé pracují na dálku, navrhují stručnější a častější schůzky, na kterých se rychle domlouvají na nových plánech, sdílejí práci, která byla splněna, stanovují priority úkolům nebo si poskytují sociální podporu. Lidé, kteří schůzky pořádají, zjišťují, že je lehčí upoutat pozornost pracovníků při krátkých a častějších schůzkách ve virtuálním prostředí než během rozsáhlých hromadných schůzích v konferenční místnosti.
Práce v personalistice na portálu jobDNES.cz |
Autoři zprávy rovněž zjistili, že délka průměrného pracovního dne se prodloužila o 50 minut. Přisuzují to většímu množství e-mailu odeslaných v pracovní době. Jak uvedla agentura Bloomberg, lidé posílali svým kolegům denně v průměru o 1,4 e-mailu více.
Průměrná pracovní doba zaměstnance byla v každém týdnu po zavedení bezpečnostních opatřeních vyšší než v osmi týdnech předtím, uvádí zpráva. V několika městech, například v Los Angeles a Chicagu, se průměrná délka pracovního dne později vrátila na předpandemickou úroveň. V New Yorku, San Jose a většině Evropy si delší pracovní dobu lidé zachovali až do května, napsal Bloomberg.
Průzkum: Krize zasáhla v Česku třetinu zaměstnanců, krátily se mzdy a bonusy |
Delší pracovní doba nemusí být hned negativním jevem. Autoři tvrdí, že může odrážet to, jak zaměstnanci využívají flexibilní pracovní dobu. Mohou si například dělat delší pauzy uprostřed pracovního dne, aby si udělali čas na cvičení nebo své děti. Na druhou stranu zpráva upozorňuje, že při práci na dálku je velmi snadné se přepracovat kvůli nedostatku jasného vymezení mezi prací a volným časem.
Profesor Jeff Polzer z Harvard Business School, který je jeden z pěti spoluautorů studie, nepředpokládá, že se návyky zaměstnanců trvale změnily. „Neočekávám ale ani, že by se chování vrátilo na předpandemickou úroveň,“ uzavřel Polzer.
