Výlet si můžete rozdělit do několika etap.
Historické mlýny
K samostatné výpravě na moravskoslovenské pomezí vyzývá například větrný mlýn u Kuželova. Je dominantou nezalesněného hřbetu Bílých Karpat jihozápadně od Velké nad Veličkou.
Mlýn byl postaven kolem roku 1840 podle holandského vzoru - to znamená, že jeho střechu, která nese čtyřlopatkové větrné kolo, lze natáčet kolem osy mlýna proti větru. To vysvětluje i jednu zdánlivou zvláštnost existenci dvojích dveří do přízemí. To bylo nezbytné opatření pro případ, kdy se kvůli směru větru točilo větrné kolo právě před jedním ze vstupů.
Mlýn sloužil zemědělcům víc než sto let a po rekonstrukci péčí brněnského Technického muzea v sedmdesátých letech funguje znovu, ale už jen jako muzejní exponát dokumentující epochu větrného mlynářství u nás.
V přilehlých budovách je zřízena expozice horňáckého bydlení a místního způsobu malovýrobního hospodaření. Podobný větrný mlýn si můžete prohlédnout i pár desítek kilometrů odsud směrem na sever ve Štípě u Zlína.
Unikátní mlynářský zážitek, tentokrát ve vodním pojetí, slibuje mlýn ve Slupi. Pozoruhodná renesanční stavba velkomlýna se čtyřmi funkčními vodními koly a mlýnským náhonem leží asi 15 km jihovýchodně od Znojma. Jeho návštěvníci jistě ocení ukázkový provoz, který jim umožní sledovat celý proces mletí obilí.
Plně funkční mlýn skýtá atrakivní podívanou, kterou podle náměstka ředitele brněnského Technického muzea Ivo Štěpánka mohou děti završit vzrušujícím zážitkem na dřevěné skluzavce, po níž kdysi putovaly pytle s namletou moukou.
Případné doplnění mlynářských zážitků o trochu drsnější tematikou nabízí nedaleká linie proslulých československých "řopíků" - jednoduchých železobetonových bunkrů, které měly chránit první republiku před nacistickým nebezpečím. Ačkoliv jejich posádky nedostaly příležitost proti němu bojovat, jsou unikátní technickou památkou. Linie malých pevnůstek je místy vyztužena většími bunkry. Podle Ivo Štěpánka muzeum usiluje o jeden z nich v nedalekém Šatově.
Stezkami železa
Výlet vonící taveným železem a zvonící kovem nabízí poslední tři z pěti památek ve správě brněnského Technického muzea - Stará huť u Adamova, barokní kovárna v Těšanech a expozice historických vozidel městské dopravy v brněnské Líšni.
Stará huť je pozůstatkem hutnického komplexu, který zde nechal počátkem 18. století vybudovat kníže Jan Adam z Lichtenštejna, a leží v Josefovském údolí u Křtinského potoka asi tři kilometry východně od Adamova. Jeho dominantou je vysoká dřevouhelná železářská pec, expozici doplňují dvě menší pece na pálení vápna. V budově bývalé modelárny je instalována expozice Železářství střední části Moravského krasu.
Stará huť u Adamova bude také jedním z dějišť prvního ze dnů "D" letošní sezony milovníků technických památek. Na 17. květen je naplánován tradiční návštěvnický bonbonek sezony experimentální tavba v replice slovanské železářské pece z 11. století.
|
Památky ve správě brněnského Technického muzea Základní vstupné: |
V tento den však také budou moci lidé vůbec poprvé navštívit bývalý protiatomový kryt postavený v jeskyni Výpustek u Křtin, který byl ještě předloni utajovaným armádním prostorem. Vyzbrojeni vlastnímu svítilnami si budou moci návštěvníci prohlédnout unikátní jeskynní systém využívaný pravěkými lovci i moderní armádou. V šedesátých letech rozhodl komunistický režim o tom, že v labyrintu vznikne velitelské stanoviště odolné proti případnému atomovému výbuchu.
Téhož dne budou ve střední části Moravského krasu otevřeny Evropské cesty železa. Naučné stezky povedou turisty po významných místech, kde se v minulosti těžila nebo tavila ruda. Jeden z okruhů povede z Adamova Josefovským údolím k Býčí skále do Olomučan a Habrůvky, další trasy pak například z Blanska. Stezky zahrnou i Křtiny, Jedovnice a Rudici.
Selské baroko
Kovem zvoní i návštěva barokní kovárny v Těšanech, vesnici pár kilometrů na jih od Brna. Zdejší kovářská dílna vznikla nejspíš už po založení vrchnostenského dvora v Těšanech roku 1377. Dnešní podoba v selském baroku pochází z doby kolem roku 1700. Na břevno mezi pilíři podloubí se tehdy přivazovali koně pro kování, dnes u něj parkují auta návštěvníků, které sem přilákaly kovářská a kolářská expozice.
Výlet ve jménu železa můžete zakončit v Muzeu historických vozidel městské dopravy v brněnské Líšni. Ve výstavních halách je umístěna sbírka 80 vozidel tří kolejových rozchodů a všech trakcí. Většina je opravena a v provozuschopném stavu. Dominantní částí expozice je sbírka téměř úplné řady brněnských tramvajových vozidel, dále jsou zde vystaveny další tramvaje z různých měst bývalého Československa, autobusy a trolejbusy.
Bylali řeč o prvním ze dnů "D", je třeba označit i ten druhý. Pátého června se po letech otevřou expozice Technického muzea v Brně. Na ploše tří tisíc metrů čtverečních bude možno zhlédnout dvanáct stálých expozic, které se sem přestěhují z bývalých prostor františkánského kláštera v centru Brna.
|
DALŠÍ TECHNICKÉ PAMÁTKY V KRAJI DALEŠICE OSTROV U MACOCHY RUDICE STARÝ PODDVOROV zpřístupní VĚTRNÝ MLÝN |
 Horňácký mužský sbor z Velké nad Veličkou na Horňáckých slavnostech v Kuželově |
 Vodní mlýn ve Slupu |
 Kovárna v Těšanech |
