Železniční trať z Chebu do Slapan zakreslená do historické německé mapy
Zatímco první vlaky křižovaly v polovině 19. století Rakouského císařství všemi možnými směry, Chebsku se vyhýbaly. Možná hlavně proto, že historické město Cheb leží na Trojmezí Česka, Saska a Bavorska.
Bavorsko tehdy navíc nebylo v dobré finanční situaci a muselo zastavit rozvoj svých železnic. Všechno se změnilo v roce 1856, kdy bavorský zemský sněm povolil zakládání soukromých železničních firem. V první vlně vznikla i společnost Bavorské východní dráhy, která o pár let později začala budovat trať ze Schwandorfu přes Wiesau a Waldsassen k rakouským, respektive českým hranicím.
Rakouské úřady vyšly bavorské společnosti vstříc a udělily ji koncesi ke stavbě a provozování tratě od hranic do Chebu. První vlak tak dorazil do Chebu z Bavorska, a to 15. října 1865.
Trať zůstala v německých rukách i po vzniku Československa. V úseku Cheb - Slapany byla zavedena vnitrostátní doprava. Ve Slapanech byl směrem do Německa povolen jen výstup cestujících a ve směru do Chebu pouze nástup. I tak se zastávka vyplatila, ve Slapanech neboli Schloppenhofu byla obří prosperující přádelna.
Za 2. světové války měli Němci s waldsassenskou tratí velké plány. Plánovali položení druhé koleje. Zvětšily se náspy, zářezy i konstrukce mostů. Válka však skončila a osud tratě se začal završovat.
Už v roce 1948 je v plánu slapanské zastávky uvedeno, že koleje do Německa jsou těsně před hranicemi sneseny v délce 60 metrů. Vlaky tak z Chebu jezdily jen šest kilometrů do Slapan a zpět, koncem šedesátých let skončila i tato epizoda.
Trať z Waldsassenu do Chebu na dobové panoramatické pohlednici z počátku 20. století
Koleje ležely v původní poloze až do osmdesátých let, kdy byly vytrhány, poslední stovky metrů sloužily k odstavování vagonů ještě na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století, nakonec došlo i na ně.
Dnes je z někdejší tratě 17m cyklostezka, vede až do německého Waldsassenu. U prvního strážního domku se před pár lety dokonce objevil tunel, přes který má vést místní silnice.
(Z)bylo, (ne)zbylo...
O obnově železnice sice místní po roce 1989 chvíli usilovali, nakonec nebyli úspěšní. Možná také proto, že z Wiesau do Waldsassenu vlaky nejezdily od roku 1986, takže by s tratí od Chebu nebylo na co navázat.
Cyklostezka se sice mnoha železničním fanouškům nelíbí, pravdou je, že alespoň zachovala těleso dráhy jako liniovou stavbu. Něco sice zničila, něco se však díky ní zachovalo.
Chebská radnice, které teď dráha patří, nechala zrekonstruovat všechny mosty a propustky na trati mezi Chebem a státní hranicí. Celou trať také lemují původní dochované kilometrovníky bavorského typu, u nás moc nevídané. Zajímavé je, že číslování nesměřuje k Chebu, ale naopak od Chebu. Jsme přece na německé trati.
V reportáži také uvidíte jeden z nejslavnějších železničních mostů na Chebsku, který v roce 2008 ukradli zloději kovů. Ukážeme vám i řadu propustků i tajemné stavby na slapanské zastávce.
Podíváme se i na hranice s Německem, ovšem protože jsme natáčeli v dubnu, dál jsme už nemohli. Ale možná bychom byli zklamáni, na místě dráhy totiž stojí ve Waldsassenu supermarkety.
Opěry mostu v km 20,407 jsou stále připravené na rozšíření o druhou kolej GPS: 50.0285003N, 12.3650814E
Jako první se budete moci podívat na unikátní snímky mostů na trati 17m z roku 1977 a porovnat je se současným stavem. Tehdy je fotili drážní mostaři.
Zkrátka, i když má dnešní úsek pouhých šest kilometrů, určitě se bude na co dívat. Waldsassenská či slapanská trať byla dlouho neprávem opomíjená.
Líbí se vám cyklus Zaniklé tratě? Chtěli byste nám se seriálem pomoci? Máte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Aktuálně sháníme historické snímky dráhy Černovice – Líšeň, Hostašovice – Nový Jičín, Hlučín – Petřkovice, Ostrava-Svinov – Klimkovice nebo Otovice - Tłumaczów. Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Napište nám na e-mail: zanikletrate@idnes.cz
