Krásné prakticky nedotčené hory.Navštěvuji každý rok.

Novohradky znám z devadesátých let, kdy jsme tam jezdili jako mladí čundráci. Jednou jsme vařili na ohni v lese rýži, přišel za námi hajný (nebo polesný, měl myslivecké oblečení a kulobrok) čekali jsme, že nás zprudí, ale místo toho na pochválil, že jsme si vybrali dobré místo, protože jsme to zažehli uprostřed křižovatky lesáckých cest. Tam jde člověk lesem a najednou jabloně, švestky, co to? Až při podrobnějším průzkumu se ukážou i nějaké základy bývalých domů. Taky jsme tam jezdili i v zimě, jednou na týden zkušebně bez spacáku, jen s dekou, a pár lahvemi rumu. Jednou :) Nezapomenutelná byla úplavice, co jsem tam chytil z nedostatečné převařené vody. Chudák autobusák a ostatních pár spolucestujících. Snad každých deset minut mi musel zastavovat, abych si odskočil. V Trhových Svinách jsme přesedli na vlak a tam už jsem si zarezervoval kupé záchod :) Asi se od těch dob leccos změnilo, nicméně své nejoblíbenější místa si nechám pro sebe..

Pěkný článek o pěkné krajině. Nemyslím si, že to turisté vezmou útokem, přece jen se o Novohradských horách píše i jinde a delší dobu. Loňská návštěva Pohoří na Šumavě a výstup na Kamenec jsou nezapomenutelné.

Místní se asi tetelí blahem, když jim novinář udělá takovou "reklamu". Tichým, liduprázdným krajem.