"Zavřít hrad by bylo špatné řešení, jedinou šancí je zříceninu zpopularizovat a ukázat, co tu vlastně je, aby si jí lidé začali více všímat," vysvětluje šéf archeologů pražského Národního památkového ústavu Jaroslav Podliska.
Díky informačním panelům tak návštěvníci konečně zjistí například původ desítek podivných děr v předhradí, kolem cesty k Hrádku. "Jedná se o unikátní obléhací tábor, který si tu vybudovali husité, a prohlubně zůstaly z děr, ve kterých obléhatelé žili," vysvětluje Podliska.
Zřícenina patří magistrátu, který plánuje její opravu. "Připravujeme studii na zakonzervování hradu a chystáme i most, který hrad zpřístupní a opravu umožní," vysvětluje specialista investic městské zeleně Karel Ondroušek.
Husité Václavovi IV. klidu nedopřáli
Král Václav IV. hledal v kdysi luxusním sídle uprostřed lesů klid a úkryt před starostmi, ale nakonec ho tu podle kronikářů "trefil šlak", když se dozvěděl o řádění husitů v Praze.
Pak už se historie s jeho oblíbeným sídlem nemazlila, nejdřív ho dobyli husité, pak vyrabovala chudina a do kopce se zakousl lom. Na rozdíl od jiných hradů mu nepomohl ani příchod turistů. Ještě v roce 1881 dosahovala výška zdí atraktivní zříceniny kousek od Prahy několika metrů, majitel kunratického panství je však nechal strhnout na úroveň terénu - aby do jeho lesa a obory nelákaly turisty.
Pak se hradu zablýsklo na lepší časy. Na počátku 20. let zde začal jeden z prvních archeologických výzkumů u nás. Navždy ho však přerušila velká hospodářská krize v roce 1929 a dokumentace shořela při požáru radnice v roce 1945.
Zdroj: Mapy © PLANstudio
