Péče o běžecké stopy je alchymie

Šumava - Může být něco složitého na údržbě běžeckých lyžařských stop? Těžko.

Může být něco složitého na údržbě běžeckých lyžařských stop? Těžko. Na všechno jsou přeci stroje, namítneme. "Je to alchymie," oponuje mluvčí Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. Nevyzpytatelné šumavské počasí může během chvilky zhatit celodenní práci a připravit obce naráz o tisíce korun, které pracně na údržbu stop shánějí. Stačí, aby se nad čerstvě projetými stopami přehnala nečekaně sněhová vánice. "Ideální je samozřejmě stálé počasí a půl metru sněhu, pak může stroj na úpravu sněhu vyjet jednou za čtrnáct dní, možná za tři týdny," říká mluvčí parku. Proměnlivé počasí si však vyžaduje nasazení techniky i dvakrát týdně. Jedna motohodina provozu přitom stojí zhruba dva tisíce korun. Stroj za tu dobu ujede v průměru tak šest, sedm kilometrů. Na území Národního parku Šumava je 340 kilometrů značených běžeckých tras, z toho asi 120 kilomterů je pravidelně udržovaných. Podle počasí se na jejich údržbu vydá každou zimu pět až osm set tisíc korun. I proto park razí již druhým rokem filozofii, ověřenou v sousedním Bavorsku: soustřeďuje se na údržbu krátkých patnácti až dvacetikilometrových okruhů v okolí turistických středisek. "Přes devadesát procent návštěvníků Šumavy nechá auta na parkovišti, vezme lyže a jde běhat. Je to pro ně praktičtější," vysvětluje Kantořík. Pokud někoho láká desítky kilometrů dlouhá trasa napříč Šumavou, musí si poradit sám. Na vyhazování nejsou peníze. Údržbu lyžařských stop na svém území garantuje Národní park Šumava každou sezonu od 15. prosince do 31. března.

***

PŘES HRANICI NA LYŽÍCH

Sportovci na Šumavě mohou i v zimě přejíždět hranici do Německa a Rakouska, aniž by přitom museli sundat lyže a cestovat automobilem. Na Šumavě fungují čtyři turistické stezky pro běžkaře: - Debrník u Železné Rudy - Bučina u Kvildy - Nové Údolí u Stožce - České Žleby