Z Prahy a středních Čech
Původní Drtinova rozhledna z roku 1926
Pražáci to mají těžké. Hlavní město žádný kopec, který by stál za řeč, nenabízí, na důstojný novoroční výšlap je proto třeba popojet kousek za hranice metropole. Nabízíme dva tipy v jižním až jihozápadním perimetru od Prahy.
Besedná
Nepříliš známý vrch Besedná patří k nejlepším výhledovým bodům středního Povltaví a ač svojí výškou neomráčí (496 m n. m.), přece jen okolní kopce o něco převyšuje. Dominanci pomáhá i krásná dřevěná rozhledna, která na Besedné před pěti lety nahradila starou předchůdkyni strženou v 60. letech 20. století.
Východištěm na Besednou je obec Čím nedaleko vodní nádrže Slapy, kam jezdí z Prahy autobusové linky příměstské dopravy. Nahoru vás povede červená a pak zelená značka, v závěru docela strmým stoupáním. Celé to potrvá asi 45 minut a nastoupáte necelých 200 metrů.
Pokud nechcete jít zpět stejnou cestou, nabízí se sestoupit po neznačené cestě západním úbočím Besedné k silnici a po ní pokračovat do Chotilska k zastávce autobusu. Celé je to krátký výlet, ujdete jen pět kilometrů.
Děd
Vrchol málo poetického názvu tvoří nejvyšší bod hřbetu, který ze severu lemuje Berounskou kotlinu. Vydat se na Děd (493 m n. m.) znamená překonat z náměstí v Berouně převýšení 260 metrů, což je na povětšinou nevzrušivou krajinu středních Čech docela dost.
Značená cesta vás povede nejprve vilovou čtvrtí docela strmě vzhůru, od kaple U Studánky se už jde lesem. Porůznu se otevírají pěkné výhledy, ten nejlepší ovšem až z kamenné, volně přístupné rozhledny na vrcholu Dědu.
Hlavně severní směr ukáže téměř kompletně zalesněnou krajinu Křivoklátska, jako byste ani nebyli pouhých 30 kilometrů od Prahy. Dolů se z Dědu dá sejít například do Králova Dvora a pak se vrátit autobusem či vlakem. Celý výlet měří osm kilometrů.
Z Plzně
Příchod k hradu Radyně na stejnojmenném vrchu nad Plzní
Zdaleka viditelná zřícenina hradu Radyně je pro obyvatele Plzně a okolí prvním cílem. Hromadný silvestrovský výšlap byl letos zrušen, můžete jej nahradit individuální novoroční vycházkou.
Základní trasa nahoru vede od nádraží Starý Plzenec, kam dojedete po kolejích z plzeňského hlavního nádraží za 10 minut. Pěší cestu nahoru s převýšením rovných 200 metrů zvládnete asi za tři čtvrtě hodiny.
Pro sestup se dá využít část naučné stezky zvané Skalní stezka, jejíž první zastavení je na rozcestí pod Radyní (vnitřní areál zříceniny bude tentokrát zřejmě zavřený). Cesta se klikatí po severním úbočí kopce, narazíte na ní – jak název napovídá – na četné skalní útvary a též na několik vyhlídek. Asi v polovině okruhu, u skal zvaných Andrejšky, pak odbočíte zpět dolů do Starého Plzence. Celkem okruh vydá sedm kilometrů.
Z Liberce či Jablonce nad Nisou
Historický pohled na vrch Slovanka s rozhlednou od jihovýchodu, v popředí vidíte domy Horního Maxova.
Pro obyvatele Liberce a okolí je samozřejmou klasikou Ještěd, který – řečeno německou terminologií – platí za klasický Hausberg, tedy domovskou horu města. Nabízíme alternativu v podobě jizerskohorského vrcholu Slovanka (820 m n. m.).
Slovanku znají lyžaři obojího vyznání, přímo přes vrchol vede běžecká trasa a jen o kousek dál za normálních okolností funguje několik kratších vleků. Vzhledem k tomu, že na přelomu let 2020/2021 nejspíš nebude připadat do úvahy ani jedno (ať kvůli vládou nařízenému uzavření sjezdovek či z důvodu nedostatku sněhu), nabízí se nahoru vyrazit pěšky.
Ta úplně nejjednodušší varianta vede z Hrabětické křižovatky, tím ale tělo moc nepotrápíte (1,5 kilometru s převýšením 50 metrů). Zajímavější je to z jihu, přístupová cesta strmě stoupá podél historické křížové cesty. A pokud zvolíte za východiště Josefův Důl, tak se už dá mluvit o výletě. Okruh po modré, zelené a žluté značce dá 10 kilometrů s převýšením 250 metrů.
Ať tak či onak, na vrcholu Slovanky vás vedle (zavřené) chaty čeká volně přístupná rozhledna, z níž se otvírá výhled na velkou část Jizerských hor.
Z Českých Budějovic
Cesta na vrchol Kohouta v Novohradském podhůří
Zatímco Kleť (1 089 m), dominanta krajiny jižně od Českých Budějovic, bývá za normálních časů cílem hromadného novoročního výstupu, do tzv. Slepičích hor (správně Soběnovské vrchoviny) zabloudí nejen na Nový rok málokdo. Pěkným novoročním cílem tu může být nejvyšší vrch Kohout (871 m n. m.).
Východištěm na Kohout je obec Soběnov ležící asi 30 kilometrů jižně od Českých Budějovic. Po zelené značce půjdete nahoru nejméně hodinu, převýšení je 250 metrů. Na vrcholu Kohouta sice kdysi stávala rozhledna, dnes je tu ale jen nepřístupná vysílací věž a musíte se spokojit s průhledem mezi stromy.
Zpět se vrátíte stejnou cestou, variantou je odskočit si za o něco lepším výhledem (nikoli však dokonalým) na vrch Vysoký kámen (867 m), lidově zvaný Slepice. Delší trasa měří dohromady čtrnáct kilometrů.
Z Ústí nad Labem
Při pohledu z jihu vypadá Milešovka jako opravdová hora. V popředí zámek v Milešově
Také Milešovka (837 m n. m.) bývá občasným cílem organizovaných výstupů. V záplavě sopečných vrcholů Českého středohoří vyniká výškou (je zkrátka první) a existencí známé meteorologické stanice i historickými souvislostmi. Líbilo se tu prý i slovutnému Alexandrovi von Humboldtovi, je tedy předpoklad, že zklamaní nebudou ani výletníci ve 21. století.
Nahoru na Milešovku vedou cesty nejméně z pěti směrů, ta nejpoužívanější začíná v osadě Bílka na severním úbočí. Tam nelze dojet jinak než autem, pěšky vám na vrchol pak bude zbývat 350 výškových metrů. Ještě víc tělo potrápíte, pokud se vydáte z jižní strany, z Milešova. Výstup odtud má seriózně horský charakter, na necelých třech kilometrech nastoupáte téměř 500 metrů. V obou případech si nezapomeňte pevné turistické boty.
Vyhlídky z Milešovky jsou za dobrého počasí famózní, Humboldtovi dáte určitě za pravdu.
Z Hradce Králové a Pardubic
Jiráskova chata s rozhlednou na Dobrošově
Také obyvatelé Hradce Králové a Pardubic musí za novoročním výstupem trochu popojet, Polabská nížina žádné pořádné výzvy nenabízí. Nejbližším pohořím jsou Orlické hory a v něm jeden z možných novoročních cílů představuje vrch Dobrošov známý především blízkou mohutnou vojenskou pevností z 30. let 20. století.
Na samotném vrcholu Dobrošova (624 m) stojí Jiráskova chata s rozhlednou a ač tentokrát bude oboje zavřené, kopec i z úrovně terénu nabídne pěkné výhledy. Pokud vyrazíte z Náchoda, potřebujete urazit po červeně značené Jiráskově stezce necelé čtyři kilometry s převýšením 270 metrů.
Při sestupu zpět do Náchoda můžete volit z několika možností. Zelená značka vede kolem zmíněné pevnosti i několika dalších objektů prvorepublikového opevnění, celkem v takovém případě ujdete asi devět kilometrů.
Z Brna
Alexandrova rozhledna nad Adamovem
Členitá krajina se v blízkosti jihomoravské metropole rozprostírá směrem na sever od města a tam také vždy směřoval hlavní zájem brněnských turistů. Tradičním cílem novoročních výšlapů je již po desítky let vrch Babí lom (562 m n. m.), 1. ledna 2021 se měl konat již 50. ročník.
Pokud nechcete pokoušet aktuálně „zakázané ovoce“, alternativou je výstup na Alexandrovu rozhlednu (497 m n. m.) nad Adamovem. Volně přístupná věž se nachází ve velmi členitém, zalesněném terénu a výstup na ni si musíte zasloužit, od nádraží v Adamově k rozhledně překonáte 260 výškových metrů. Dál se dá dojít např. do Babic (celkem 6 kilometrů) a do Brna se vrátit autobusem.
Z Olomouce či Zlína
Letecký pohled na rozhlednu na Kelčském Javorníku
Nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů není Hostýn, jak se někdy mylně traduje, ale Kelčský Javorník, který s kótou 865 m n. m. zejména při pohledu od severu působí skutečně horským dojmem. Pokud se tam na Nový rok budete chtít vydat, moc to se silvestrovským veselím nepřehánějte, čeká vás docela náročná trasa s půlkilometrovým převýšením.
Klasickým východištěm na Kelčský Javorník je obec Rajnochovice, odkud vede nahoru žlutá a zelená značka. Cesta tam a zpět měří devět kilometrů.
Zajímavější variantou je přechod masivu Kelčského Javorníku, což předpokládá využití železniční dopravy. Od zastávky Rajnochovice (vzdálené 4 kilometry od centra obce) vystoupíte na Kelčský Javorník z východní strany a pak sestoupíte dolů po západním úbočí k zastávce Loukov. Celou dobu se držíte zeleného značení, trasa je dlouhá 14 kilometrů.
V každém případě vás na vrcholu Kelčského Javorníku čeká volně přístupná, architektonicky zdařilá rozhledna. Z vyhlídkové plošiny v úrovni 30 metrů nad zemí přehlédnete velkou část střední Moravy.
Z Ostravy
Rozhledna na Velké Čantoryji leží ještě v Česku, jen pár metrů od státní hranice.
Nejvyšší vrchol Slezských Beskyd, Velká Čantoryje, leží na hranici s Polskem a tyčí se do výšky 995 metrů. Nástupním místem je obec Nýdek nedaleko Třince a i v tomto případě se při výstupu zapotíte – pětikilometrová trasa má převýšení 550 metrů.
Rozhledna na Čantoryji, odkud lze za dobré viditelnosti spatřit mj. Tatry, by měla být i na Nový rok 2021 omezeně otevřená. Nahoře jistě potkáte i řadu polských turistů, kteří tam chodí z lázeňského města Ustroň na severním úpatí hory.
Pokud se nechcete vracet zpět stejnou cestou, nabízí se popojít asi tři kilometry po hřebeni k jihu do Beskydského sedla a odtud sestoupit do Nýdku po zeleném značení. Takový okruh ovšem již vydá na téměř celodenní výlet, počítejte nejméně s pěti hodinami chůze.
