„Kochání je silně doporučeno,“ čtu v průvodci hledačky „Lahmer si hlavu a foť“, když stojím u nejstaršího stromu východních Krkonoš, u čtyři sta padesát let staré lípy. Chystám se projít hru stopované, která vede po fotogenických místech Horního Maršova. Vytvořilo ji středisko ekologické výchovy Sever, jež turistům představuje Krkonoše z trochu jiné stránky.
„V Horním Maršově žiji s manželkou přes pětadvacet let a celý svůj život se věnujeme ekologii. Pořádáme programy pro školy, vzdělávací akce pro dospělé, vedeme české a mezinárodní projekty. Pro tyto účely jsme v obci zakoupili starou barokní faru, zrekonstruovali ji a vytvořili zde Dům obnovy tradic, ekologie a kultury. V poslední době také propagujeme a uvádíme do praxe šetrný turismus,“ vysvětluje ředitel Severu Jiří Kulich.
Nový druh turismu respektuje přírodní prostředí a věnuje pozornost kulturní, sociální stránce, horským vesničkám, místní historii, zvykům a zdejším obyvatelům. Zároveň klade důraz na pomalé cestování, na poznání jednoho místa do hloubky a na vychutnávání zážitků.
Šetrný turismus také ukazuje lidem nové trasy a možnosti. Počty turistů se tak rozkládají na různá místa a tím nedochází k přelidnění určitých lokalit. Proto Sever připravil pro zájemce tematické trasy (například Cesta dřeva, Cesta do divů divočiny, Cesta lesa), které ukazují způsob těžby dřeva ve východních Krkonoších, podobu milířiště s milířem, představují vznik krkonošské divočiny, její pozůstatky a pozvolný návrat zpět. Návštěvníci při putování rovněž poznají lesní živočichy, stromy a získají informace o tom, jak jim pomoci.
Turisté se rovněž mohou vydat na questy (hledačky), které objevují zajímavá místa v Horním Maršově a prezentují místní známé osobnosti, například hraběte Bertholda z Aichelburgu, hraběnky Aloisii a Emu Czerninovou či fotografa Wenzela Lahmera. Ten vytvořil fotografickou kroniku východních Krkonoš a zmapoval naše nejvyšší pohoří na přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Každý zájemce tak dostane na výpravu tištěného průvodce s mapou, badatelský list s otázkami a cestovní sadu pomůcek, se kterými řeší úkoly vedoucí k nalezení pokladu. Úlohy však plnit nemusí, záleží na něm, zda si trasu jen projde, nebo se bude věnovat i úlohám.
Dům obnovy tradic, ekologie a kultury vznikl v budově staré fary.
„Tematické stezky a questy jsou u návštěvníků velmi oblíbené. Díky nim poznají zdejší historii a místopis. Vytvoření hledačky nám zabere dva až tři dny,“ říká projektová manažerka Hana Kulichová.
„Sejde se skupina místních lidí, kteří dobře znají lokalitu, a vymyslí téma, trasu, text, úkoly, tajenku a ukrytí pokladu. Pak přijde na řadu grafická úprava a vytištění na papír. Celý proces přípravy zabere zhruba dva měsíce. Vytvořením questu ale naše práce nekončí. Občas musíme zkontrolovat stezku, zda je stále schůdná a nedošlo na ní k nějakým změnám, například oplocení, nové cesty... Zároveň také doplňujeme předměty, které tvoří poklady, a aktualizujeme informace“, doplňuje Kulichová.
Z hledaček si vybere každý, od dětí až po seniory. Vždy je na průvodci uvedena obtížnost, schůdnost trasy, její délka a doporučené vybavení na cestu.
V okolí Horního Maršova mohou turisté poznat vznik krkonošské divočiny, její pozůstatky a pozvolný návrat zpět.
Lidé během svého putování mohou pomoci i přírodě. Stačí, když si v informačním centru Dotek vyzvednou sáček na odpadky, které po cestě posbírají. Podpoří tak zvyk zdejších horalů, kteří čistí přírodu pokaždé, když vyrazí na túru.
Spánek s ježky a veverkami
Dům obnovy tradic, ekologie a kultury v Horním Maršově má ekologický provoz, využívá výhradně energii z obnovitelných zdrojů. Zeleninu, ovoce a bylinky si zaměstnanci pěstují na vlastní zahradě, ostatní výrobky (třeba maso, sýry, mléko) odebírají od okolních farmářů. Přilehlá přírodní zahrada pak vychází z rakouského konceptu „Natur in Garten“ a přispívá k ochraně životního prostředí, podpoře druhové rozmanitosti a lidského zdraví.
Součástí Domu obnovy tradic, ekologie a kultury je i bývalá farská zahrada.
Bývalá farská zahrada respektuje svoji historii a polohu. Proto se na ní vyskytují jen rostliny, stromy a keře rostoucí v Krkonoších. Zelená oáza je rozdělena na divokou, hospodářskou, okrasnou a na herní část. Podporuje i chov užitečných živočichů. Na jejím pozemku jsou umístěny příbytky pro ježky, veverky, hmyz, čmeláky, škvory, ptáky, netopýry a ještěrky.
Dotek poskytuje pro turisty také ubytování a je jediným ubytovacím zařízením v České republice, které vlastní ekologické značky – evropskou Ecolabel „The Flower“ a českou „Ekologicky šetrná služba“. Tyto certifikáty zaručují, že hosté tráví svůj pobyt v zařízení, které je maximálně šetrné vůči životnímu prostředí.
„Získat a udržet si ekologické značky není v praxi vůbec jednoduché. Jsme na ně velmi hrdí. I když nám to přináší spoustu povinností, které musíme dodržet, chceme i nadále označení udržet a vnést do povědomí lidí. Zároveň je dopředu upozorňujeme, že u nás není televize, bazén ani sauna. Klademe důraz na to, aby se lidé u nás bavili sami, hráli hry, souzněli s přírodou a odpočinuli si“, dodává Hana Kulichová.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditV blízkosti Doteku stojí renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie, s nádhernou, dřevěnou nadzemní galerií. Nejstarším dochovaným předmětem je zde Aupatalský svatý grál. Kamenná křtitelnice, ze které přijímala křest první generace místních rodáků, pochází z roku 1572. Prohlídku kostela si raději objednejte předem na e-mailu infokolonial@gmail.com. Turistické informační centrum i dům Dotek jsou otevřeny po celý rok každý den. V případě špatného počasí zde najdete náhradní program i zábavu pro děti. V Doteku se lze také najíst. Kuchyně se zaměřuje na propagaci ekologického stravování a lokálních surovin. Kuchaři připravují tradiční krajová jídla a pokrmy podle starých, často pozapomenutých receptů. |
