Konstantinovy Lázně vyrostly u pramenů železitých kyselek v roce 1819. Za zakladatele je považován majitel bezdružického panství Konstantin Löwenstein. Mezi nejznámější léčebné prameny patří Prusíkův pramen, kterým se můžeme eventuálně před projížďkou občerstvit.
Z Konstantinových Lázní vyrazíte po modré turistické značce, která prochází místem železniční stanice Konstantinovy Lázně. Vyjedete po silnici a mírně stoupáte ke křižovatce u obce Nová Ves. Ze silnice odbočíte doprava, projedete obcí a pokračujete k okraji lesa, po jehož průjezdu míříte k vesnici Potín. Za Potínem
sjedete do údolí Úterského potoka, ke kterému zakrátko dorazíme. Ten překonáte a po chvíli dorazíte k dalšímu toku, který nese název Dolský potok. U rozcestníku opustíte modrou značku a odbočíte doprava na zelenou křižující, která vás opět dovede k Úterskému potoku, tentokrát na jeho levý břeh.
Podél okraje lesa jedete po proudu potoka a asi tak po jednom kilometru se přiblížíte k silnici, která vede od Blažimi. Silnici přejedete a ocitnete se pro změnu na pravém břehu Úterského potoka. V záhybu potoka po vaší pravé ruce uvidíte na
skalnaté stráni opuštěný hrádek Falkenštejn. První zmínka o něm je z roku 1460, v roce 1566 byl již opuštěn. Při okraji lesa míříte k Hlaváčkovu mlýnu, ke kterému se dostanete po dalším kilometru.
V těchto místech se potok značně klikatí a budete také několikrát přejíždět z jednoho břehu na druhý. Jakmile dorazíte k silnici pod Šipínem, která vede z Pernarce do Konstantinových Lázní, minete druhý - Dudákovský mlýn. Na ostrohu se tyčí hřbitovní kostel sv. Barbory, barokní stavba z roku 1709 s novorománskou věží. Pod osadou najdete roubený kostelík, který byl nově zrenovován. Zelená značka pokračuje dále směrem k Mydlovarům, vyale budete pokračovat po červené značce proti toku Hadovky.
Projedete po okraji přírodní rezervace a dorazíte k Bezemínskému hradišti. V lese pod hradištěm je mohylové pohřebiště. Další zajímavostí na trase, k níž po chvíli dojedete, je romantická zřícenina hradu Gutštejn, který se rozprostírá na skále nad Hadovkou. Byl postaven na počátku 13. století jako sídelní hrad pánů z Gutštejna. Zřícenině dominuje 20 metrů vysoká věž se zaoblenými rohy. Do dnešní doby se dochovaly zbytky obou paláců i zříceniny obvodové hradby a ve skále tesaná sklepení.
Lesem a po pravém břehu Hadovky šlapete až k silnici, kterou přetnete a míříte k místu zvanému Papírový mlýn. Zde se stočíte doprava k Machařovskému
mlýnu a po vaší levici budete mít železniční trať vedoucí z Pňovan do Bezdružic. Červená značka vás dovede až k přírodnímu parku Hadovka. Tento park je minimálně narušen civilizačními vlivy a je hluboko zaříznut do údolí stejnojmenného potoka.
U mostku přes potok opustíte červenou značku a prudce odbočíte doprava na žlutou. Po silnici zdoláte značné stoupání a před vámi se objeví dominanta zříceniny hradu Krasíkov. Ten v roce 1421 dobyl Jan Žižka. Nad strmou skalní stěnou je zachován zbytek okrouhlé věže, zeď paláce do výšky patra a klenuté sklepy. Zkázu přinesl hradu požár v roce 1644 a boje třicetileté války. Na jihovýchodní části vrcholové plošiny stojí kostel sv. Jiří. U Krasíkovského dvora najedete na polní
cestu a po té dorazíte do Dolní Polžice. Ve 14. a 15. století v místě stávala tvrz Harantů z Polžic, z níž se zachovalo pouze čtvercové tvrziště.
Po silnici míříte k Bezdružicím kde stával původně gotický hrad, který byl později upraven na barokní zámek a stává se zdaleka viditelnou dominantou. Zbývající úsek zpět do cíle trasy absolvujete po žluté značce, která vás dovede do Konstantinových Lázní.
