Moravské město Litovel si vysloužilo lichotivou přezdívku hanácké Benátky proto, že se v něm a v jeho bezprostředním okolí větví protékající řeka Morava na několik ramen, vytvářejících četná zákoutí. Město se také může pochlubit několika historickými památkami.
A i když není třeba městem jezdit třeba od pekaře do trafiky loďkou nebo gondolou a proslulost benátských historických památek je přece jen o něco větší, stojí Litovel a jeho okolí za návštěvu.
Do hanáckých Benátek a jejich okolí je vhodné vypravit se na kole. Město leží v cyklisticky přívětivé krajině v Hornomoravském úvalu v nadmořské výšce 231 metrů a může být ideálním východištěm pro jednodenní pěší i cyklistické výlety, pro vícedenní hvězdicově volené trasy nebo i jako "etapové město" pro vícedenní putování, například kolem Moravy. V podzimním období přijde vhod kratší jednodenní nebo víkendová varianta uvedených možností.
Na turisty je město dobře připraveno značenými trasami, místním informačním systémem i informačními tabulemi a také příjemnými cenami služeb.
Jak se tam dostat Cyklisté do Litovle bez problémů dojedou ze železniční stanice Červenka na hlavní trati, vzdálenost je 4 km.
Centrum města dýchá historií
Litovel leží uprostřed mezi dvěma frekventovanými dopravními tepnami, jižně od železniční tratě č. 270 z Olomouce do Zábřeha a severně od dálnice mezi Olomoucí a Mohelnicí. Z toho plyne i jistý klid v ulicích tohoto města, spojeného s okolím silnicí i vedlejší železniční tratí v severojižním směru. Osou komunikace ve směru západ - východ je řeka Morava a její ramena a kolem ní vedoucí silničky a značené turistické a cyklistické stezky a trasy.
Jaké kolo zvolit
Krajina Litovelského Pomoraví je rovinatá a terén není náročný, proto cyklisté vystačí s běžnými turistickými cestovními koly. Jen "obutí" by měli přizpůsobit podzimním podmínkám a tomu, že stezka má většinou štěrkový povrch. Cesta může být místy blátivá, napadané listí může být kluzké a může zakrývat terénní nerovnosti, proto by měly mít pláště kol hrubší a svěží, neopotřebovaný vzorek.
Centrum města leží pouhých 300 m východním směrem od železniční stanice i autobusového nádraží a od hlavní silniční trasy (silnice č. 449) z Olomouce do Uničova. Symbiozu města s tokem Moravy dokresluje i skutečnost, že i radnice na západní straně náměstí Přemysla Otakara je postavena přímo nad jedním z ramen Moravy, a proto má pravdu i ten, kdo tvrdí, že v Litovli je nejvyšší věž na Moravě.
Vedle tradičních historických památek, citovaných v každém turistickém průvodci (pozdně gotická kaple, zbytky hradeb, morový sloup na náměstí Přemysla Otakara, radnice a měšťanské domy) zaujmou také další pozoruhodnosti města.
Něco pro techniky
Technicky založené návštěvníky zaujme například kamenný most přes Moravu asi 500 m severně od centra města, pocházející z přelomu 15. a 16. století. Je to nejstarší kamenný most na Moravě.
Další a mnohem mladší technickou památkou je malá vodní elektrárna nedaleko autobusového nádraží. Využívá výškového rozdílu hladin mezi dvěma rameny Moravy, postavena byla v letech 1937 - 1939 a dvojice původních Kaplanových turbin má výkon 130 kW.
Východiště do Litovelského Pomoraví
Litovel je přirozeným centrem a také východištěm do zajímavých partií Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, rozkládající se mezi městy Mohelnice a Olomouc, převážně v lužních lesích okolo Moravy.
Územím CHKO vedou turistické trasy, největší koncentraci pozoruhodností nabízí šestnáctikilometrová naučná stezka Litovel - Horka nad Moravou. Na trase je 11 zastavení s informačními panely. Ty seznamují poutníky s významem vody v krajině, s životem na březích i pod hladinou i s životem lužního lesa, nejtypičtějšího krajinného fenoménu této oblasti.
Trasa se několikrát dotýká ramen, meandrů a tůní řeky Moravy. Místy je patrná i činnost člověka v této krajině: tzv. selské hráze, stavěné k ochraně usedlostí a pozemků před povodněmi, mlýnské náhony, mlýny, pily a malé elektrárny. Místy je možné na březích Moravy a jejích ramen narazit i na typické stopy přítomnosti bobrů - klínovitě nahlodané (a občas už i pokácené) stromy.
Z Horky nad Moravou je možné pokračovat v sedle až do Olomouce a na tachometru přibudou až do centra města nebo k jeho hlavnímu nádraží asi 10 kilometrů. Naučná stezka je součástí Moravské cyklostezky a navazuje na ni i řada místních značených cyklotras.
|
CHKO Litovelské Pomoraví Celková rozloha chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví je 96 km2 mezi městy Mohelnice a Olomouc. Osou oblasti je řeka Morava a její ramena. Nejvyšším bodem oblasti je kóta 345 m n.m. (Jelení vrch v masivu Doubravy v severním cípu CHKO, severně od Moravičan), nejnižší 210 m n.m. v Olomouci u řeky Moravy, na jihovýchodním okraji CHKO. Zalesněnost území činí 56 %, na území CHKO je vyhlášeno 26 maloplošných zvláště chráněných území (přírodní rezervace a památky) s celkovou plochou 1100 ha. Nejcennějším chráněným prvkem v oblasti jsou plošně rozsáhlé lužní lesy s dosud nenarušenou a funkční dynamikou řeky a vývoje jejího koryta. V CHKO platí některá omezení: Správa CHKO sídlí v Olomouci, Lafayetova ulice 13. |
 Cyklostezska vede CHKO Litovelské Pomoraví. |
 Stezsku pro cyklisty lemují informační naučné tabule, které seznamují návštěvníky se zajímavostmi v okolí jednotlivých zastavení. |
 Výškovou dominantou Litovle je 72 metrů vysoká věž radnice, na opačném konci náměstí Přemysla Otakara stojí jedna z často citovaných památek - morový sloup. |
 Cestou lze narazit i na stopy bobří stavitelské činnosti. |
 Nejstarší kamenný most na Moravě severně od centra města. |
 Městská hydroelektrárna stojí přímo nad vodní hladinou a zaujme vyváženou funkcionalistickou podobou. |
