Nová Hůrka

Nová Hůrka | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Přejezd Šumavy od západu k východu. Vzhůru na běžky ve stopách profíků

  • 4
Šumava představuje z pohledu běžkaře ideální prostředí. Najdeme tu nádhernou krajinu, mírné kopce a rozlehlé pláně s  dostatkem sněhu. Šumava nabízí obrovskou plochu pro průzkum na běžkách a vyjma několika oblastí okolo Kvildy a Modravy tu málokdy budete mít pocit přelidněnosti ve stopách.

Není tedy divu, že na Šumavě se zrodilo několik našich skvělých běžkařů. Asi nejznámější z nich je Kateřina Neumannová, která začínala s lyžováním na Zadově. Západní Šumava, konkrétně Nová Hůrka, je zase domovem jednoho z našich nejlepších „laufařů“ Jana Šraila.

Spojili jsme tedy domácí terény obou těchto znalců Šumavy, přidali tipy na nejhezčí místa a nabízíme vám trasu dvoudenního přejezdu centrální Šumavy.

Tento šedesát devět kilometrů dlouhý výlet „od chalupy k chalupě“ vede jak po strojově upravovaných stopách, tak i po méně známých cestách.

Trasu za ideálních podmínek mohou zvládnout sportovní lyžaři za den, lépe ale uděláte, když přejezd rozdělíte do několika dnů a více si tak vychutnáte šumavskou přírodu.

Kolem zaniklých obcí do Prášil

Za start přejezdu volím Novou Hůrku. Obec mezi Železnou Rudou a Prášily tvoří shluk několika penzionů, hezky opravených chalup a starých vojenských budov.

Brzo ráno se v Nové Hůrce napojuji na Šumavskou magistrálu – tato 106 kilometrů dlouhá dálková trasa vede ze Železné Rudy do Zadní Zvonkové. Stopa příjemně stoupá směrem ke hřebeni a zakrátko dojedu k rozcestí u zaniklé obce Hůrka. Za zastavení určitě stojí jediná dochovaná budova, kterou je hřbitovní kaple sv. Kříže, vedle níž stojí základy kostela sv. Vincence Ferrarského.

Hůrka, hřbitovní kaple sv. Kříže

Od rozcestí u kaple stoupám směrem na Vlčí Jámy a poté uhýbám ze strojové stopy na lesní pěšinu k jezeru Laka, nejmenšímu a nejvýše položenému šumavskému jezeru. Hladinu jezera pokrývá jiskřící sníh a z tlusté sněhové pokrývky na svazích Debrníku trčí torza kmenů uschlých stromů.

Pokračuji do kopce na Zlatý Stoleček. Zde, v sedle na jihozápadním svahu Ždánidel, měnili kdysi čeští a bavorští pašeráci zboží. Údajně jim k tomu sloužil kámen v podobě stolu, pod nímž byl podle pověsti zakopán zlatý poklad. Turistický rozcestník v sedle téměř mizí pod příkrovem sněhu – zatímco na Nové Hůrce leželo na loukách sotva pár centimetrů, tady, o 300 metrů výše, odhaduji hodně přes metr sněhu.

Přede mnou se nyní zvedá můj odpolední cíl, mohutný masiv Poledníku s typickou stavbou na vrcholu. Předtím mě ještě čeká dlouhé klesání až do Prášil, kde se mohu občerstvit. Cesta mě dovede k zaniklým sklářským a dřevařským obcím Horní Ždánidla a Gsenget, které v době svého největšího rozkvětu měly zhruba 25 domů a našli byste zde i mlýn. Dnes ze sněhu vykukuje jen jediné memento, litinový kříž u cesty.

Litinový kříž u cesty - Horní Ždánidla

Přes nejkrásnější vyhlídkové vrcholy

Po posilnění v restauraci U Michala pokračuji z Prášil po magistrále směrem na Modravu. Šest kilometrů dlouhé stoupání mě přivádí do nejvyššího bodu dnešní etapy a vlastně celého přejezdu, kterým je 1 315 metrů vysoký vrchol Poledníku.

Vyhlídková věž je sice v zimě uzavřena, rozhledy do krajiny mám i bez rozhledny monumentální. Z vrcholu se nabízí podle mého názoru možná nejhezčí a nejkomplexnější pohled na šumavské vrcholy – od nejvyššího Javoru přes Roklan, Luzný až po Boubín nebo Plechý. Zejména na západ k Železné Rudě.

Vzhledem k dobré viditelnosti se rozhoduji zdolat cestou na Modravu ještě jeden vyhlídkový vrchol. Báječný sjezd z Poledníku mě přivádí k nenápadné odbočce vedoucí na kilometr vzdálený vrchol Oblíku. Trochu sice bojuji s hlubokým sněhem a neprošlapanou stopou, nakonec ale dosahuji vrcholové skály s dalším báječným rozhledem. Oblík nabízí neokoukaný výhled zejména východním směrem a na šumavské podhůří a rozhodně stojí za to se sem vydat.

Výhled z Poledníku k západu

Posledních osm kilometrů na Modravu teď pofrčím z kopce. Nejprve mě čeká prudké klesání k Javořímu potoku a poté nádherný úsek vedoucí podél Javořího a posléze Roklanského potoka. Tato část Šumavy patří mezi moje nejoblíbenější: horské potoky tu meandrují loukami, které lemují lesy a typická šumavská rašeliniště. Kolem téhle nádhery se vine lyžařská trasa směřující k Modravě.

Tipy Honzy Šraila na výlety kolem Nové Hůrky

Nejraději chodím směr Polom okolo Hůrecké kaple rodu Abelů a dále přes Vlčí jámy do Polomského sedla a dále na tři vrcholy Polomů, odkud jsou krásné výhledy jak na českou stranu, tak i na německou.

Jako další možnost, když už chci udělat změnu, je okruh z Nové Hůrky, na Hůrku a dále na Vlčí Jámy, odkud odbočím po turistické trase na ledovcové jezero Laka a dále pokračuji na Zlatý stoleček, odkud jsou opět krásné výhledy na obě strany. Ze zlatého stolečku vyrážím směr Gsenget, kde byla dříve osada, po které jsou vidět v této době jen pozůstatky a louky, kde se dříve pásl dobytek. Gsenget je nádherné prosluněné místo s několika křížky a výhledem na rozhlednu Poledník. Dále pokračuji do Prášil, kde si v případě nedostatku sil dám něco dobrého v cukrárně Pampeliška, nebo v Hostinci u Michala, a z Prášil zamířím na Fomberg, odkud jsou to čtyři kilometry zpět k Hůrecké kapli.

Určitě nemohu vynechat novou cyklotrasu, která zde na Nové Hůrce byla dokončena před dvěma lety a je z Nové Hůrky až do Prášil, přes Skelnou a profilem je velice jednoduchá a vede především po loukách.

A jako poslední strana, kam se z Nové Hůrky dá jet, je směr bývalé Zhůří, kde dříve bývala osada a v nynější době je tam již jen malá kaplička a dobové fotografie. Ze Zhůří se dále dá pokračovat na nejvyšší bod, kde se přejde silnice ve směru od Klatov na Železnou Rudu a dále na Nový Brunst a Gerlovu Huť, odkud na Novou Hůrku dojedu po trase, která vede při silnici.

Nejprve míjím rozcestí u bývalé Javoří pily, kde dříve stával i hostinec a turistická noclehárna. Kdo má ještě chuť a čas, může tady odbočit k hezkému rašeliništi Tříjezerní slať.

Já si raději trochu pošetřím síly na zítřejší etapu a po dalších několika kilometrech soupažného odpichování podél potoka se přede mnou ukazuje Rybárna, budova bývalé hájovny. Na Modravu už to teď mám poslední dva kilometry.

Přes Březník k pramenům Vltavy

Zimní rána na Modravě bývají často ledová a jiskřivá; ne náhodou tu bývají kousek odtud, na Rokytecké slati, měřeny rekordní mrazy. Budím se časně do jednoho takového mrazivého dne a vyrážím do stopy dříve, než se zaplní dalšími běžkaři.

Mám štěstí, lyžařská dvojstopa na Březník je čerstvě projetá od rolby a nikdo tu přede mnou ještě nejel. Kloužu pohodovým tempem proti proudu Modravského potoka a za necelou hodinku dojíždím na Březník.

Šumavský spisovatel Karel Klostermann by při pohledu na okolí bývalé hájovny na Březníku zaplakal.

Z nádherného místa, kde se odehrává děj jeho románu „Ze světa lesních samot“, se otevírá pohled na Luzenské údolí, kde po kdysi hlubokých lesích už skoro není ani památky.

I tak ale toto místo nepostrádá jistý půvab a romantiku. Typická kamenná pyramida vrcholu Luzný se zvedá nad mělkým údolím, jímž se mezi mokřady a zakrslými stromy klikatí Luzenský potok.

Březník, pohled na Luzný

Vracím se kousek na rozcestí „Na Ztraceném“, kde začínám stoupat k Ptačí nádrži a dále pod vrchol Černé hory. Les střídají paseky a nakonec mne dlouhé stoupání přivádí do výšky 1 273 metrů, do nejvyššího bodu dnešní etapy.

Sjíždím k prameni Vltavy, naší nejdelší řeky. Dříve tu byl pramen ukrytý v lese, posledních několik let jen suchá torza smrků ukrývají studánku s několika mincemi na dně. Pokračuji podél Vltavy ke Kvildě a ještě několik kilometrů jedu suchým lesem, než mne konečně pohltí zeleň šumavských smrků.

Přes šumavské pláně na Churáňov

Kvilda leží ve výšce 1 065 m n. m. a je tak nejvýše položenou obcí v České Republice. Pro mne je to první a tím pádem vítaná možnost občerstvení po zhruba dvaceti kilometrech z Modravy.

Trasa z Kvildy na Horskou Kvildu patří mezi nejvytíženější na Šumavě, bylo by ale škoda vynechat cestu vedoucí kolem Jezerní slati a po nádherných šumavských pláních. U Jezerní slati zouvám lyže a vystoupám na dřevěnou rozhlednu s hezkým výhledem na rozsáhlé vrchovištní rašeliniště a vrchol Sokol.

Stopy odtud mírně klesají skrze Horskou Kvildu podél kdysi zlatonosného Hamerského potoka až k informačnímu středisku, jakémusi pomyslnému centru obce. Roztroušené horské chalupy, louky a zaoblené kopce s dominantním vrcholem Sokol vytvářejí typický obraz klenotu šumavských plání, Horské Kvildy.

Úsek mezi Kvildou a Horskou Kvildou patří k nejoblíbenějším.

Vracím se kousek zpět a odbočuji k mému finálnímu cíli, kterým je Zadov. Cesta vede převážně lesem a přivádí mne nejprve na rozcestí uprostřed hlubokých lesů, na Zlatou Studnu. Zde kdysi stávala sklárna, která byla funkční (jako jedna z posledních v okolí) až do roku 1880. Dnes už ale na místě sklářských hutí najdeme jen horskou louku, chráněnou ze všech stran vzrostlým lesem.

Po dobře značené cestě už mi nyní zbývá posledních 2,5 kilometru do cíle celého přejezdu, kterým je běžkařský stadion Zadov pod Churáňovským vrchem. V tomto běžeckém areálu jsme v minulosti mohli při tréninku spatřit naši bývalou nejlepší lyžařku Kateřinu Neumannovou. Naše úspěšná závodnice se sem ale často vrací a nedaleko najdete její penzion s možností ubytování. A jaké trasy ona sama doporučuje? Přečtěte si: Kde lyžuje Katka Neumannová. Tipy na tři její NEJ trasy v Česku.

Tady končí dvoudenní přejezd hor, který symbolicky propojuje domény dvou našich skvělých lyžařů a na jehož trase navštívíte nádherná místa centrální Šumavy.

Může se hodit

Délka trasy: 69 km (Nová Hůrka – Modrava 35 km, Modrava – Zadov 34 km)
Start přejezdu: Nová Hůrka; lze také začít na Gerlově Huti (zde zastavují busy Klatovy – Železná Ruda) nebo v Železné Rudě.
Cíl: Zadov
Možnost stravování na trase: Prášily, Modrava, Kvilda, Horská Kvilda
Ubytování:
Dvorec Nová Hůrka (U Šrajlů) nabízí tři pokoje a kuchyňku, leží 200 metrů od nástupu na lyžařské trasy. Zde je start našeho výletu a zároveň skvělé východiště pro běžkování v západní části Šumavy. www.dvorecnovahurka.cz
Modrava – zde najdeme několik možností hotelů a penzionů.
Chalupa Katky Neumannové na Zadově nabízí pět apartmánů, saunu, bazén a fitness. Možnost výuky lyžování na běžkách.http://www.chalupa-neumannova.cz

Informace o stavu běžeckých stop a sněhové zpravodajství: www.bilastopa.cz 

, pro iDNES.cz