Významné jsou i čtyři nové lanovky. Starý vlek na Bramberk (Hnědý vrch) v Peci pod Sněžkou nahradí čtyřsedačka, vlek na Tanvaldský Špičák také čtyřsedačka, podkrkonošský Černý Důl dostává třísedačku a dva úseky dvojsedačky začnou sloužit v Kramolíně u Lipna.
Špičkový umělý sníh
Pro sjezdaře je potěšitelné rozšíření ploch s umělým zasněžováním.
"Mnoho malých beskydských středisek s jedním či dvěma krátkými vleky si koupilo sněžná děla," připomíná předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků Jiří Bělunek. "Jsou tam možnosti týdenního ubytování s plnou penzí a permanetkou jen dva a půl tisíce korun." Takové lyžování má samozřejmě význam pouze pro naprosté začátečníky nebo rodiče s malými dětmi.
Nepříliš povedená investice se odehrála v krkonošské Rokytnici, která je zadlužená až po uši. V areálu Horní domky je postaveno zařízení na zasněžování modré sjezdovky. "Chybí nám zasněžení horních tří set padesáti metrů," stěžuje si ředitel Spartaku Rokytnice Slavomil Braun. "Trať tam totiž vede v první zóně národního parku a ochranáři nám to zakázali."
Pro Rokytnické by to ovšem nemělo být žádné překvapení, protože podobné zákazy avizovala v minulosti správa Krkonošského národního parku už dvakrát a vždy je dodržela. Nepovolila letní provoz lanovky a nedovoluje vozit na lanovce snowboardisty.
Svaz provozovatelů lanovek a vleků odhaduje, že Česko je evropskou velmocí umělého sněhu. Na počet a rozměry středisek ho vyrábíme každým rokem nejvíce.
Roztroušené permanentky
Vlekaři se stále nedohodli na jednotných permanentkách nejen přes hranice (například několikrát ohlašované spojení Božího Daru a německého Oberwiesentalu, krkonošských a orlických středisek na české a polské straně, nebo propojení Šumavy a Bavorského lesa do jedné jízdenky), ale také v rámci jednoho pohoří (celé Krkonoše mají tolik sjezdovek, jako jedno menší alpské středisko) nebo dokonce jednoho střediska.
|
Ceny jízdného v tuzemských lyžařských areálech v roce 2003/2004 najdete ZDE (Word). |
|
O lyžařský zájezd pro dva do Rakouska soutěžte ZDE |
Problém není v technice, ale pouze v hlavách majitelů skiareálů. Příkladem může být pomalé slučování v Rokytnici, kde se v minulých sezonách spojily areály Horní domky a Studenov, letos se k nim připojil Udatný. Zároveň se na další jednotné permanentce dohodli tři provozovatelé vleků v oblasti Modré hvězdy.
"Naše integrace je zatím v plenkách," přiznává technický vedoucí Spartaku Rokytnice Milan Ruščak. "K propojení by se nabízelo devatenáct kilometrů tratí, deset provozovatelů lanovek a vleků, a čtyři oblasti Horní domky – Studenov – Modrá hvězda – Paseky."
Vizionáři v obecních zastupitelstvech a ve firmách, které zpracovávají rozvojové projekty, ovšem berou jako hotovou věc budoucí propojení i s vedlejším Harrachovem a posléze ostatními krkonošskými středisky.
Dalšími příklady postupného propojování jsou podkrkonošská střediska Černý Důl, Mladé Buky, Dolní Dvůr a Jablonec, kde platí jednotná permanentka, stejně jako již delší dobu na jizerskohorském Špičáku, Severáku a Bedřichově. Stále jsou to však jen ojedinělé pokusy.
Čechy – běžecký ráj
Jednotné podmínky pro lyžování se na rozdíl od sjezdařů daří už pár let prosazovat pro běžkaře. "Zatím se upravovalo 350 kilometrů tratí v Jizerských horách a Krkonoších, letos očekáváme jejich prodloužení na pět set kilometrů," říká duchovní otec projektu Krkonošský lyžařský běžecký ráj Pavel Klapuš. "Vždyť čtyřicet procent všech našich zimních návštěvníků jsou lyžařští turisté a kondiční běžci."
Bolestí východočeských a severočeských hor vždy byla doprava, protože od jednoho střediska k druhému nejezdí dostatek autobusových spojů. Ani letos tomu nebude zřejmě jinak, protože skibusy jezdí jen v rámci několika největších středisek a ostatní linky vedou především z hor dolů do nížiny.
Takové problémy má vyřešené Šumava, která provozuje zvláštní lyžařské spoje, které ráno běžkaře rozvezou a večer je zase svezou z jejich túr. Autobusy jezdí velmi dobře také díky zkušenostem z léta, kdy vozí cykloturisty.
Mnoho běžeckých stop je pravidelně upravováno i v Krušných horách, které mají podobné problémy s dopravou jako Krkonoše.
Mnoho středisek řeší také individuální dopravu. K osamocené vlaštovce Deštnému v Orlických horách, kde se neplatilo za parkování, se letos přidala další parkoviště zdarma v Kramolíně, Černém Dole, Mladých Bukách, Dolním Dvoře, Herlíkovicích a Mladkově.
Snowboard dostane obří U-rampu
Tři největší novinky pro snowboardisty jsou: 1) nová superpipe (velká U-rampa) na Klínovci bude mimo závody sloužit veřejnosti, 2) v Deštném se dostavuje malý snowboardový park a 3) snowpark ve Špindlerově Mlýně ve Svatém Petru se přestěhoval do průseku bývalé lanovky. Na jeho místě bude stát trať pro skicross.
Alpy, Krkonoše nebo Beskydy?
Rozhodování českých lyžařů, kam jet na lyže, se stále točí okolo peněz. Běžkaři to mají jasné: tak výtečné podmínky jako v Čechách by našli leda ve Skandinávii a pár střediscích v Rakousku či Itálii.
Sjezdaři porovnávají Alpy, Krkonoše a malá střediska v ostatních tuzemských horách. Z četných internetových diskusí, novinových článků i rozhlasových besed vyplývá ne zcela jednoznačný závěr: Alpy poskytují bezkonkurenčně nejlepší terény, slušné ceny na týdenní lyžařské zájezdy a výborné služby bez starých rozvrzaných vleků, front na lanovky, otravných číšníků a placených parkovišť.
Krkonoše a Jeseníky jsou pro zkušené lyžaře vhodné na víkendové nebo jednodenní lyžování, začátečníkům nebo milovníkům jednoho kopce vystačí na celý týden. Levnější jízdné ovšem znamená fronty, nedokonalé služby, špatnou dopravu a zastaralé vleky. Malé areálky v ostatních horách a podhůřích jsou vhodné především pro děti, začátečníky, odpolední lyžování nebo "blbnutí" na sněhu. Snowboardisté, kteří zkoušejí několik hodin jeden skok, si tu určitě své místo najdou. Stejně tak předškolní děti v lyžařské školičce.
 Novinky na horách |
