Thermal Resort Lendava se nachází na jihovýchodní periférii městečka.

Thermal Resort Lendava se nachází na jihovýchodní periférii městečka. | foto: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz

Termální lázně a ropný vrt. Ze slovinského ráje jdeme do chorvatského Pekla

  • 1
Kromě známých Julských Alp i krátkého úseku Jadranu se Slovinsko pyšní také příjemnými termálními lázněmi. A když se k horké vodě přidá ještě okouzlující krajina, dobré víno a spousta utajených zajímavostí, tak se hned objeví pádný důvod k vícedenní návštěvě.

To vše splňuje region Zámuří (Prekmurje). Přesněji jeho východní výběžek, kde se trojúhelníkový cíp Slovinska vklínil mezi Maďarsko a Chorvatsko. Od zbytku Slovinska se východní Zámuří dost liší. Alpský šmrnc, který v horách na západě země Slovinsko přiblížil k Rakousku, je zcela pryč.

Střediskem východního Zámuří je milé městečko Lendava. Dvoujazyčné nápisy ukazují, že zde žije maďarská menšina. A Lendava si také drží typický kolorit maloměst Panonské nížiny. Maďarské prvky také pronikly hluboko do lokální gastronomie. Lendava se hrdě prohlašuje za světovou metropoli bograče. Bograč je speciální varianta guláše, která se vaří ze tří druhů masa. A namísto na vodě se dusí na víně. Zajímavé je, že bograč považují za svůj také některé oblasti Maďarska, což se dá pochopit, nicméně hlásí se k němu i ukrajinské Zakarpatí. Ale pouze Lendava se pyšní světovým rekordem, neboť místní kuchaři zvládli v obřím kotli naráz připravit takřka dvě tuny bograče.

Centru Lendavy dominuje zámek Lendavski grad, který vznikl přestavbou středověkého hradu.

Centru Lendavy dominuje zámek Lendavski grad, který vznikl přestavbou středověkého hradu. Teď zámecké interiéry slouží zdejšímu muzeu. Aktuálně se tam do konce července koná výstava světoznámého výtvarníka Andyho Warhola. Exponáty tam doputovaly z Warholovy galerie ve slovenských Medzilaborcích. Komu se tedy nechce trmácet na východ Slovenska, ten se za dílem slavného mága pop-artu může vydat sem. Dokonce to má do Lendavy blíže, jak časově, tak i vzdáleností.

Uvnitř starého jádra Lendavy zaujme jednoduchá synagoga, jedna ze dvou historických židovských modliteben na území Slovinska. Druhá se nachází v Mariboru. Totálně ulítlou monumentální budovu lindavského divadla vyprojektoval významný nekonvenční maďarský architekt Imre Makovecz. Nás do předsálí divadla nezlákalo večerní představení, nýbrž unikátní dřevěný orloj, který ze tří tisíc dílů sestavil místní nadšenec Franc Pal. Orloj byl však mimo provoz.

Rozkoše vody a vína

Hlavní magnet městečka představuje Thermal Resort Lendava. Sympatický komplex nabízí kryté i otevřené bazény s horkou vodou, venkovní bazény pro plavce a samozřejmě nechybějí dětská brouzdaliště. Uvnitř areálu se nachází travnatá prostranství, pevné plochy s lehátky i dostatek vzrostlých stromů, které poskytují příjemný stín. Termální voda má teplotu „přesně tak akorát“, takže snadno podlehnete rajské rozkoši celodenního povalování a relaxu.

Maximální teplota termálních bazénů v Lendavě je 38 stupňů. Lendavskou termální vodu si zároveň chválí pacienti s křečovými žilami.

Thermal Resort Lendava disponuje více variantami ubytování. Tuláci ocení kemp, klasická rodina asi upřednostní bungalovy a náročnějším klientům přijde k duhu hotel.

Termály v oblasti Panonské pánve spojuje shodný vznik. Pokud náhodou nešlo o samovolný přírodní pramen, jako například v Budapešti, tak se tamní blahodárné horké vody napíchly a odšpuntovaly při geologickém průzkumu, který primárně pátral po zdrojích ropy. Proto neředěná termální voda často voní po naftě či parafínu, což je také případ Lendavy. Ostatně poblíž také ropa volně vyvěrá. Brzy se o tom přesvědčíme.

Ale teď ještě zaměříme pozornost na neméně důležitou tekutinu, která také proslavila Lendavu. A to na víno. Hned nad centrem města se zvedají prudké stráně pohoří Lendavske Gorice (maďarsky Lendvahegy). Po jižních svazích kopců se tu malebně vlní vinice a mezi nimi se střídají sady, louky, pole i remízky. Obytné domky se tu doplňují s vinnými sklípky, farmami i hospodářskými budovami. Zdá se, že vinohrady patří menším hospodářům, proto také působí tak hezky. Monotónní plantáže vinné révy u Lendavy chybějí. Lendavske Gorice se trochu podobají naší jižní Moravě v okolí Zaječí nebo u Vrbice. Ovšem jsou rozsáhlejší a členitější.

Rozhledna Vinarium je hojně navštěvována. Výhledy jsou parádní.

Nádherná vinorodá krajina osloví i zapřisáhlé abstinenty. Nejlépe vynikne z rozhledny Vinarium, odkud se otevírá pohled do čtyř zemí: Slovinska, Rakouska, Maďarska a Chorvatska. Za příznivých podmínek návštěvníci spatří štíty Alp i horstva před Záhřebem. Kvalitní víno zajistilo Lendavě důležitou pozici na gastromapě Slovinska. Současně Lendavske Gorice potěší aktivní cestovatele. Na lovce adrenalinu číhá poblíž rozhledny zipline Vinarium. A značené stezky svádějí k pěším výletům po přilehlém maďarsko-slovinském pomezí.

Pitoreskní mlýn

Jižně od Lendavy dělí řeka Mura Slovinsko od Chorvatska. Na jejím jižním břehu hned za opuštěným hraničním přechodem začíná městečko Mursko Središče, které otevírá bránu regionu Mezimuří. My z něj jedeme dál na západ do vesnice Žabniku. Tam na Muře stojí starý plovoucí mlýn. Během našeho výletu byla prohlídka mlýna kvůli vysokému stavu hladiny omezena.

Plovoucí mlýny jsou typické pro dolní toky řek Panonské nížiny. Kromě Mury byly rozšířené na Drávě, Sávě, Váhu, Hronu a hlavně na Dunaji.

Vedle mlýna je ještě uvázáno plavidlo přívozu. To za příznivých podmínek vozí turisty na druhý břeh. Přívětivý oddechový areál doplňuje restaurace s etnografickou expozicí a kamenným labyrintem, dále tudy prochází naučná stezka. Dříve bylo u řeky mnohem živěji. Mura zajišťovala lidem živobytí. V menších člunech se převáželo zboží a suroviny. Zejména štěrk, který se těžil přímo z řečiště. Přívozy pak přepravovaly dobytek i povozy. Před zimou se plovoucí mlýny vytáhly z vody a na zmrzlé řece se lámal led. A Mura pochopitelně oplývala rybami.

Druhý důvod cesty do Žabniku zapříčinila moje vášeň pro zeměpisné kuriozity. Uprostřed obce se totiž tyčí památník „nejsevernějšího bodu Chorvatska“. Ten evokuje růžici kompasu zasazenou do dřevěného kruhu.

Památník nejsevernějšího bodu Chorvatska se tyčí vedle cesty k plovoucímu mlýnu. Žabnik je zároveň nejsevernější chorvatskou obydlenou osadou.

Intuitivně bychom památník čekali přesně na nejsevernějším místě Chorvatska. Tady je ovšem vše jinak. Skutečná nejsevernější tečka Chorvatska leží ještě o dva kilometry severněji, navíc na protějším břehu řeky. Budiž ke cti, že tuto odchylku férově zmiňuje infopanel u památníku. Když se mrkneme do podrobné mapy, tak navíc zjistíme, že se hranice na Muře zcela nelogicky kroutí a nijak neakceptuje její nynější řečiště. To je proto, že hranici vymezuje staré koryto.

První naftař na světě

Od mlýna se vracíme zpět do Murského Središča. Dalším naším cílem je sousední obec Peklenica. Už její název zavání ohněm a sírou. Jihozápadní cíp vesnice pak ukrývá unikátní přírodní památku, která se výstižně jmenuje Pekel (česky Peklo). A tam se otevírá pekelná jáma ropného pramene.

Z povrchových vývěrů a mělkých vrtů, studní, jímek i šachtic se těžila těžká ropa asfaltové barvy. V třistametrové hloubce pak vrty narazily na zelenkavou ropu.

Zdejší vývěry ropy jsou známé od středověku. Hlavní zlom přišel roku 1856, kdy se v Peklenici ropa začala těžit. O pár let později hrabě Jiří Feštetić, v souladu s tehdejšími zákony, oficiálně obdržel koncesi, která ho jako prvního na světě opravňovala k těžbě ropy. Ropné zdroje pole Peklenica se pak využívaly až do padesátých let minulého století.

Přírodní vývěr v Peklenici je sveden do studny, která imituje původní jímky. Naftový pramen fakt působí dost ďábelsky: nad bedněním se vznáší nepříjemný odér a uvnitř husté mazlavé tekutiny víří bubliny. Další dvě zaslepené studny tvoří dekorace malého naftařského skanzenu.

Může se hodit

V Lendavě skvěle funguje nenápadné infocentrum.

Rozhledna Vinarium je zpoplatněna. Cena standardní vstupenky pro dospělého činí 7 eur (170 Kč). U komunikace k rozhledně narazíte na četná menší vinařství a sklípky, kde lze zakoupit místní vína.

Za městem se pak na kopci tyčí kostelík Nejsvětější Trojice. Uvnitř svatyně se v prosklené rakvi ukrývají mumifikované ostatky protitureckého bojovníka Michala Hadika.

Slovinským Zámuřím i chorvatským Mezimuřím vede řada cyklotras, včetně dálkové Murské stezky. Značená cyklotrasa rovněž prochází pohořím Lendavske Gorice.

Těžbu ropy a uhlí v chorvatském Mezimuří připomíná expozice Pamětního domu hornictví (Spomen dom rudarstva) na okraji města Mursko Središče.

Podrobnější informace o zajímavostech Lendavy najdete na www.lendava-lendva.si.

Část chorvatského Mezimuří s plovoucím mlýnem a okolím virtuálně prozkoumáte zde.

Peklenica versus Paklenica
Pokud si budete hrát s chorvatským slovníkem, tak zjistíte, že peklo se spisovně řekne „pakao“ a nikoliv „pekel“. Naopak výraz „pekel“ znamená peklo ve slovinštině. Zároveň jméno vesnice Peklenica se významově shoduje s názvem známého chorvatského parku Paklenica. Na obou březích Mury se mluví svéráznými dialekty, které jsou hodně odlišné od spisovné formy slovinštiny a chorvatštiny.

, pro iDNES.cz